Syn.: Adonanthe mongolica (Simonovich) Chrtek et Slavíková, Chrysocyathus mongolicus (Simonovich) Holub
Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité
Rozšíření: Severomongolský endemit s výskytem omezeným na několik málo isolovaných lokalit v chövgölské, mongol-dahurské a changajské fytogeografické oblasti.
Ekologie: Horské stepi při okrajích modřínových lesů, v nadmořských výškách okolo 1400–1800 m. Hemikryptofyt, v původních oblastech výskytu kvete v květnu a červnu.
Popis: Vytrvalá bylina s větvenými, sporadicky pýřitými stonky nanejvýš 20 cm vysokými, vyrůstajícími ze silných oddenků. Bazální listy zpravidla bývají redukovány v hnědé pochvaté šupiny, lodyžní jsou dvakrát až třikrát peřenosečné, sivozelené, s úzce a zahroceně vejčitými, někdy ještě jedním nebo dvěma zoubky vykrojenými koncovými segmenty. Veliké květy sestávají z široce vejčitých, purpurově lemovaných sepalů, z deseti až patnácti sněhově bílých, vně narůžovělých, víceméně kopinatých petalů, z početných zlatožlutých tyčinek a nesrostlých zelenavých pestíků, dozrávajících v okrouhle vejčité, temně červené nažky.
Ohrožení a ochrana: Druh je znám s jistotou jen z ajmagů Chövsgöl (z území sumů Arbulag a Ulaan-Uul), Bajanchongor (pouze v sumu Bajaon-Ovoo) a Archangaj (sum Tövšrüülech), vzácně i ze stepí nedaleko Ulaanbaataru; oblast výskytu přitom nepřesahuje 500 km2 a populace zanikají v důsledku sběru kořenů pro lidové léčitelství. V Mongolské červené listině rostlin je zařazen jako ohrožený taxon.
Využití: V mongolském léčitelství jsou kořeny, obsahující širokou škálu srdečních glykosidů (a to v množství až třikrát převyšujícím jejich hladinu u jiných druhů rodu), předepisovány v různých úpravách (prášky, tinktury) především jako kardiotonikum, také ale jako sedativum nebo léky stahující cévy při léčbě otoků.
Fotografováno dne 23. 5. 2023 (Mongolsko, Ulaanbaatar, Bajandzurch, Botanikijn Cecerlegt Chureelen, rostliny v kultivaci).