Syn.: Anemonastrum narcissiflorum subsp. crinitum (Juz.) Raus, Anemone crinita Juz., Anemone aconitifolia Turcz., Anemone brevipedunculata Rupr. ex Juz., Anemone calva Juz., Anemone sibirica L., Anemone tengchongensis W. T. Wang, Anemonastrum sibiricum (L.) Holub, Anemonastrum calvum (Juz.) Holub, Anemone narcissiflora subsp. crinita (Juz.) Kitag., Anemone narcissiflora var. crinita (Juz.) Tamura
Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité
Rozšíření: Rozsáhlý areál druhu se rozprostírá z altajské a dahurské Sibiře přes Mongolsko (mimo gobijské fytoregiony) do západočínských provincií (přes Sin-ťiang k jihu do Jün-nanu, k východu do Kan-su a Ning-sia).
Ekologie: Roste v nezapojených travnatých porostech na kamenitých horských svazích, ve světlých modřínových a smíšených lesích, v pěnišníkových křovinách, v horské lišejníkové tundře a na zpevněných sutích v bambusových houštinách, obvykle mezi 2200–4000 m nadmořské výšky. Hemikryptofyt, kvete v květnu a v červnu.
Popis: Vytrvalá bylina s listovými růžicemi rašícími z vrcholu krátkého silného oddenku, bezlisté stonky s okolíky květů, až půl metru vysoké, vyrůstají na oddenku z bočných pupenů. Listy s řapíky až čtvrt metru dlouhými mají v obrysu okrouhle pětiúhlé, dlanitě složené, vlnatě chlupaté nebo jen spoře, vždy ale protáhle pýřité a po okrajích brvité čepele s trojdílným centrálním a dvoudílnými (nebo také až trojdílnými) vějířovitě zkosenými postranními segmenty, jejichž laloky jsou dále ještě rozsečeny v úzce vejčité nebo lineární úkrojky. Květonosné stonky, oděné podobně jako listy, nesou obvykle jen pětikvěté okolíky, podpírané přeslenem tří límečkovitě sblížených listenů s čepelemi rovněž trojdílnými a lineárně rozsečenými. Květy na 2–5 cm dlouhých stopkách jsou zhruba 3 cm široké, s pěti (občas i více) nesrostlými, obvejčitými, víceméně lysými, sněhově nebo smetanově bílými, vespod často růžově zabarvenými okvětními lístky, s množstvím zlatožlutých tyčinek s cylindrickými prašníky a s bočně smáčklými pestíky, dozrávajícími v obvejčité, lysé a křídlatě stlačené nažky se zobánkovitě přečnívajícími zakřivenými čnělkami.
Záměny: Taxon často považovaný za poddruh, nebo někdy dokonce jen varietu větrnice narcisokvěté (Anemonastrum narcissiflorum). Liší se především nápadně protaženými chlupy (odtud epitheton).
Využití: Nať je v tibetském léčitelství indikována jako podpůrná droga pro zlepšení zraku. V mongolské medicíně je užívána jako nervové tonikum, krom toho i k podpoře metabolismu, k léčení otrav různého původu i proti hadímu uštknutí. Květy se užívají k ošetření zanícených ran a současná farmakologie zkoumá výrazné antibakteriální účinky obsažených alkaloidů.
Poznámka: Rod Anemonastrum je dosud leckde spojován se sasankami (Anemone). Spolu s podléškami (Hepatica) však reprezentuje starou vývojovou větev sesterskou ostatním linnéovsky pojatým sasankám, a je tedy rodu Anemone vzdálenější než například koniklece (Pulsatilla) nebo izolovaná skupina kapských a andských rodů, jako jsou Knowltonia nebo Barneoudia. Podobně jej vlastně pojal už roku 1866 Ferdinand Schur (o století později pak navrhl současné jméno rodu český taxonom Josef Holub náhradou za Schurovo původní, ale nelegitimní jméno Homalocarpus).
Fotografováno ve dnech 22. 5. 2023 (Mongolsko, severně exponované stepi u Ulánbátaru, BogdChan Uul Darchan, 1480 m) a 27. 5. 2023 (Čingeltej Chuučin, 1700–1780 m).