Syn.: Glycine minima Willd., Kennedia microphylla Sieber ex Steud., Kennedynella clandestina Steud., Leptocyamus clandestinus Benth., Leptolobium clandestinum (J. C. Wendl.) Benth., Teramnus clandestinus (J. C. Wendl.) Spreng., Triendilix clandestina (J. C. Wendl.) Raf.
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Východoaustralský druh, vyskytuje se v širokém pásu sahajícím od východu Queenslandu přes Nový Jižní Wales a Victorii až po východ Jižní Austrálie a Tasmánii. Je uváděn také ze Západní Austrálie, i když zde může být zaměňován s jinými druhy.
Jedná se o morfologicky značně variabilní druh, odlišnosti jsou patrné především ve tvaru lístků a v odění rostlin; lze hovořit spíše o druhovém komplexu.
Ekologie: Roste v křovinaté a travnaté vegetaci, na vřesovištích i ve vlhkých lesích a v mokřinách, v pásmu od mořského pobřeží až do subalpínského stupně. Kvete od srpna do února.
Popis: Ovíjivá bylina s lodyhou štětinatě chlupatou nebo lysou. Listy jsou řapíkaté, 3četné, lístky jsou jen krátce řapíčkaté nebo přisedlé, jsou dvoutvaré, horní listy mají lístky čárkovité až podlouhle kopinaté, 10–80 mm dlouhé a 2–10 mm široké, špičaté nebo tupé, dolní lístky jsou vejčité, 5–30 mm dlouhé a 2–10 mm široké, obvykle tupé, na líci jsou řídce chlupaté nebo lysé, na rubu drsně chlupaté, žilky druhého řádu jsou jen nevýrazné; palisty jsou podlouhlé, lístky jsou někdy podepřeny drobnými palístky. Květenství je hroznovité, 4–18květé, vyrůstá na stopce 2–6 cm dlouhé; listeny jsou kopinaté, 1–2 mm dlouhé; kalich je 3–4 mm dlouhý, většinou chlupatý, někdy olysalý, korunní lístky jsou bílé, světle fialové, modré nebo narůžovělé, pavéza je 5–10 mm dlouhá. Lusk je 2–5 cm dlouhý, rovný, chlupatý nebo lysý.
Poznámka: K rodu Glycine je v současnosti řazeno 28 druhů (POWO 2024), v Austrálii se vyskytuje zhruba 15 druhů tohoto rodu.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 20. 11. 2023 (Austrálie, New South Wales, Hyams Beach).