Syn.: Bignonia venusta Ker-Gawl., Bignonia ignea Vell., Pyrostegia ignea (Vell.) C. Presl
Čeleď: Bignoniaceae Juss. – trubačovité
Rozšíření: Původní v Brazílii, severní Argentině, Paraguayi, snad i v Bolívii. Pěstuje se jako okrasná rostlina v mnoha subtropických i tropických oblastech světa (např. zbytek Jižní Ameriky, Střední Amerika, Florida, Tichomoří, jihovýchodní Asie, jižní a východní Afrika, Makaronésie, Mediterán), v některých zemích potenciálně invazivní nebo již přímo invazivní druh (Austrálie).
Ekologie: Ve své domovině roste v lesích a lesních lemech, jinde v okolí lidských sídel, na rumištích a jiných stanovištích dotčených lidskou činností: dokáže šplhat na okapy, telegrafní dráty a stožáry, také se pěstuje ve městech pro okrasu.
Popis: Stálezelená liána, až 15(–20) m dlouhá, listy vstřícné, zpeřené, dolní se 3 lístky, horní se dvěma, lístky vejčité, 5–8(–11) cm dlouhé, na líci lysé, na rubu rezavé, úponky nitkovité, 3dílné. Květy v koncových latách, trubkovité, až 7 cm dlouhé, oranžově červené až žlutočervené, kalich zvonkovitý, korunní trubka slabě zahnutá, 4 korunní cípy nazpět zahnuté, až 1,5 cm dlouhé, horní cíp 2klaný. Kvete v zimě a v létě.
Poznámka: V klimatickým podmínkách střední Evropy nelze tuto rostlinu pěstovat celoročně venku.
Fotografováno dne 15. 6. 2006 (Ladislav Kovář: Španělsko, Kanárské ostrovy, Gran Canaria, Puerto de Mogán) a v listopadu 2010 (Věra Svobodová: Maskarény, Réunion).