Syn.: Cecropia eximia Cuatrec., Cecropia polyandrophora Cuatrec., Cecropia sandersoniana P. H. Allen
Čeleď: Urticaceae Lindl. – kopřivovité
Rozšíření: Roste ve Střední Americe od jižní části Mexika po Panamu, v Jižní Americe v Kolumbii a Ekvádoru.
Ekologie: Vyskytuje se ve vlhkých deštných lesích v nadmořských výškách 50–1400 m, nejhojnější je ve středních částech návětrných horských svahů s velmi vysokými srážkovými úhrny. Vyhýbá se člověkem narušené vegetaci. V dutých větvích žijí kolonie symbiotických mravenců z rodu Azteca a Pachycondyla.
Popis: Dvoudomý strom vysoký až 40 m, větvený v horní části kmene; na bázi se občas tvoří vzdušné kořeny; borka je hnědá, kroužkovaná; duté postranní větve horizontální, odstávají téměř v pravém úhlu. Listy jsou střídavé; řapík je 17–25 cm dlouhý, vetknutý zespodu do středu dlanitosečné čepele; čepel je v obrysu okrouhlá, 30–40(–90) cm v průměru, s 8–10 obkopinatými, na vrcholu tupými úkrojky, na líci tmavozelenými, téměř lysými, hladkými, na rubu mezi žilkami krátce šedavě plstnatými; z hlavní žilky nejdelšího úkrojku odbočuje 18–30 párů postranních žilek. Husté, stopkaté, válcovité, 6–12 cm dlouhé a asi 1 cm tlusté klasy vyrůstají po 6–7 v úžlabí listů. Plody jsou dužnaté, zelenavé, elipsoidní, zploštělé, 1,7–2,3 mm dlouhé.
Poznámka: Ačkoli jsou druhy rodu Cecropia velmi podobné, jsou mezi nimi zřetelné ekologické rozdíly. Zatímco Cecropia peltata snáší suché výkyvy a roste v poloopadavých lesích a na okrajích savanové vegetace, Cecropia obtusifolia je charakteristickým druhem vlhkých pobřežních nížin, naopak Cecropia angustifolia je horská a provází mlžné lesy ve vyšších nadmořských výškách.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 21. 2. a 2. 3. 2009 (Kostarika, distr. La Fortuna, Arenal; distr. Turrialba, Pavones).