Syn.: Bromopsis atlanticus (H. Lindb.) Holub, Bromopsis benekenii (Lange) Holub, Bromus atlanticus H. Lindb., Schedonorus benekenii Lange, Zerna atlantica (H. Lindb.) Holub, Zerna benekenii (Lange) Lindm.
Česká jména: sveřep větevnatý Benekenův (Dostál 1950), kostřavice Benekenova (Dostál 1989), sveřep Benekenův (Kubát 2002)
Slovenská jména: stoklas vetvistý Benekenov (Dostál 1950), stoklas Benekenov (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Roste skoro v celé Evropě kromě Islandu, severu Skandinávie a Mediteránu, na východ zasahuje do evropského Ruska, na Kavkaz, do severní části Turecka a Íránu, nejvýchodněji se objevuje na západní Sibiři, v Altaji a Himálaji. U nás se vyskytuje roztroušeně až dosti hojně po celém území, zejména v oblastech s výskytem úživnějších substrátů.
Ekologie: Vyhledává humózní lesy, křoviny a paseky, v pásmu od pahorkatin do hor. Kvete v červnu a červenci.
Popis: Vytrvalá, 0,5–1,2 m vysoká bylina. Listy jsou ploché, převislé, nejvyšší stébelný list s pochvou oděnou hustými, 0,1–0,3 mm dlouhými chlupy a pouze jednotlivými delšími chlupy. Lata je štíhlá, řídká, jednostranně převislá, hlavní větévka nejnižšího rozvětvení 3–8 cm dlouhá s 1–4 postranními větévkami. Klásky za květu i zralosti ke špici zúžené. Dolní plevy klásků jsou jednožilné, horní trojžilné, osiny jsou kratší než pluchy.
Záměny: Nejpodobnějším druhem je sveřep větevnatý (Bromus ramosus), který se liší pochvami nejvyššího stébelného listu oděnými pouze roztroušenými 3–4 mm dlouhými chlupy.
Fotografováno ve dnech 15. 6. (Česko, Čechy, u Černošic) a 22. 6. 2013 (u Bubovic).