Syn.: Kniphofia arussi Rendle, Kniphofia densiflora Engl., Kniphofia quartiniana A. Rich.
Čeleď: Asphodelaceae – kopíčkovité
Rozšíření: Význačný endemit horských oblastí severní a střední Etiopie.
Ekologie: Roste pospolitě na pastvinách, horských loukách i na skalních výchozech, na otevřených stanovištích i v řídkých horských lesích. Lokality leží v nadmořské výšce 2400–4000 m.
Popis: Statná vytrvalá bylina vysoká až 1,5 m; oddenek je přímý, tlustý; někdy se vytváří i nadzemní, až 40 cm vysoký dřevnatý kmínek. Listy jsou přízemní nebo na vrcholku kmínku, spirálovitě uspořádané, čárkovité až úzce kopinaté, 20–100 cm dlouhé a 2–4(–7) cm široké, kýlovité, na okraji a v horní části i na kýlu jemně pilovité, tmavozelené až šedozelené. Květenství je stopkatý, 40–150 cm dlouhý, velmi hustý válcovitý hrozen, listeny jsou kopinaté, 4–12 mm dlouhé, bílé, později hnědnoucí; květy jsou 6četné, vyrůstají na 3–4 mm dlouhých stopkách; okvětí je trubkovité, 1,8–2,7 cm dlouhé, ke konci se poněkud rozšiřuje, s 3,5–6 mm dlouhými cípy, světle žluté, oranžové až červené, barva květů se přitom občas mění v průběhu kvetení, takže květenství mohou být vícebarevná; 6 tyčinek o 8–15 mm přečnívá z okvětí, po odkvětu se spirálovitě kroutí; čnělka je rovněž vyniklá. Plody jsou vejcovité, 7–8 mm dlouhé tobolky.
Využití: Velmi ozdobná rostlina, občas pěstovaná a nabízená zahradnickými podniky; většinou se však pěstují hybridní kultivary, pro něž byla K. foliosa použita jako jeden z výchozích druhů. V Etiopii je v tradičním léčitelství užívána pro léčení křečových stavů zažívacího traktu. Rostlina obsahuje různé antrachinonové deriváty.
Poznámka: Rod Kniphofia zahrnuje asi 70 druhů rozšířených především ve východní a jižní Africe, zatímco pouze jediný se vyskytuje na Madagaskaru a jeden další i na Arabském poloostrově.
Rod je nazván na počest německého lékaře a botanika J. H. Kniphofa (1704–63).
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 28. a 29. 10. 2013 (Etiopie, Amba Giorgis; Simien Mountains National Park, Sankaber).