Syn.: Brachycarpaea juncea (P. J. Bergius) Marais, Cleome juncea P. J. Bergius, Heliophila flava L. f.
Čeleď: Brassicaceae – brukvovité
Rozšíření: Druh pochází z Jihoafrické republiky, kde se vyskytuje v provinciích Western a Northern Cape. Je dosti široce rozšířen především v hornatém vnitrozemí, na východ až do okolí města Uniondale.
Ekologie: Provází řídkou křovinatou vegetaci na písčitých půdách v oblastech se zimními srážkami, vystupuje až do nadmořské výšky 1700 m.
Popis: Vytrvalý prutovitý keřík, dorůstá výšky 0,2–1 m; stonky jsou obvykle tuhé a přímé, lysé. Listy jsou střídavé, čárkovité až podlouhlé, 1,5–5 cm dlouhé a 1–7 mm široké, celokrajné, na vrcholu hrotité. Květenství je prodloužený řídký hrozen; květy jsou 4četné, stopkaté; kališní lístky jsou vejčité, 2–4 mm dlouhé, tuhé, hladké nebo drobně papilnaté, 2 vnější jsou kápovité, 2 vnitřní vakovité; korunní lístky jsou nehetnaté, obvejčité až široce obkopinaté, 0,8–2 cm dlouhé a 2,5–9 mm široké, mohou být bílé, růžové, modré, fialové nebo purpurové; tyčinek je 6, čtyřmocné; semeník je čárkovitý. Plod je dvousemenná šešulka 2,8–4 mm dlouhá a 5,5–7 mm široká, na bázi s vytrvalými kališními lístky.
Poznámka: V rámci rodu Heliophila se tento druh vyznačuje především neobvyklými drobnými plody – proto je některými badateli vyčleňován s několika podobnými druhy do samostatného rodu Brachycarphaea. Většina druhů rodu Heliophila má plody prodloužené vícesemenné šešule.
Fotografováno dne 22. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Tulbagh, poblíž Tulbagh Waterfall).