Syn.: Papaver album Mill. Papaver hortense Garsault, Papaver officinale C. C. Gmel.
Čeleď: Papaveraceae Juss. – makovité
Rozšíření: Zde představovaný nominátní poddruh této rostliny je kulturní plodinou, předek tohoto pěstovaného máku (patrně P. somniferum subsp. setigerum) pochází pravděpodobně ze západního Středozemí.
V Evropě se pěstuje již od neolitu, v současnosti téměř celosvětově, míjí jen nejchladnější, nejsušší a nejvlhčí oblasti.
Ekologie: U nás je pěstován především v teplejších oblastech, občas i zplaňuje. Kvete od června do srpna.
Popis: Jednoletá bylina, modře ojíněná, 30–180 cm vysoká. Lodyha je přímá, jednoduchá nebo větvená, lysá, olistěná; listy jsou celistvé, zubaté, prostřední poloobjímavé. Kališní lístky jsou lysé, korunní lístky bílé, růžové až fialové, na bázi občas s tmavší skvrnou, nitky tyčinek jsou kyjovité, bělavé až nafialovělé, bliznových laloků je 7–12(–18). Plodem je tobolka, 4–9 cm dlouhá.
Využití: Pěstuje se v mnoha kultivarech jako významná plodina pro výrobu oleje, v potravinářství se využívají i semena. Vysazuje se také v zahradách jako okrasná letnička. Z nezralých makovic se získává opium – z tohoto důvodu je pěstování máku setého v některých zemích světa přísně kontrolováno.
Od pradávna se používal v lidové medicíně, především jako prostředek na utišení bolesti a pro navození spánku. Makovice měly své místo i v magii, jsou opředeny řadou pověstí a legend.
Fotografovali Jindřich Houska, dne 25. 6. 2005 (Německo, Bavorsko, Fränkische Schweiz, Stadelhofen); Ladislav Hoskovec, dne 9. 7. 2021 (Česko, Čechy, pole u Českého Brodu).