Syn.: Abutilon albidum subsp. fruticosum (Guill. et Perr.) Maire, Sida perrottetiana D. Dietr., Abutilon texense Torrey et A. Gray
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Pochází z tropické Afriky (areál se táhne od Maroka přes jih Sahary a Sahel až po Etiopii a Somálsko, objevuje se však také v jihozápadní Africe, od Namibie po severovýchod Jihoafrické republiky), z Arabského poloostrova, Pákistánu a severozápadní Indie. Je uváděn rovněž ze severu Mexika (na jih sestupuje až do států Zacatecas a San Luis Potosí) a jihu USA (od Texasu až po Oklahomu a Arkansas). Lze se setkat s názorem, že skutečně původní je vlastně pouze v Novém světě, na východní polokouli měl být údajně zavlečen. V rámci druhu je rozlišováno několik infraspecifických taxonů.
Ekologie: Roste na otevřených suchých stanovištích, na skalách a kamenitých svazích, v Americe ve vegetační formaci chaparral, stoupá až do nadmořské výšky okolo 2000 m.
Popis: Vytrvalá bylina až polokeř dosahující výšky 40–100(–150) cm, s větvemi popelavě až šedobíle oděnými. Listy jsou řapíkaté, kopinaté až široce vejčité, 1–8(–10) cm dlouhé, na bázi srdčité, skoro celokrajné nebo pilovité až zubaté; palisty jsou nitkovité, 3–5 mm dlouhé. Květy vyrůstají jednotlivě na stopkách až 5 cm dlouhých z úžlabí listů, kalich je 4–6 mm dlouhý, cípy jsou kopinaté až vejčité, špičaté, chlupaté, koruna dosahuje v průměru 9–12 mm, korunní lístky jsou obvejčité, 5–7 mm dlouhé, žluté; tyčinkový sloupek je velmi krátký, chlupatý. Plod je poltivý, 7–10 mm dlouhý, plůdků je 8–10, na vrcholu jsou špičaté.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 16. 1. 2023 (Omán, Dhofar, Jabal Samhan).