Syn.: Agrestis polymorpha (Huds.) Bubani nom. illeg., Agrostis alba var. minor Vasey, Agrostis alba subsp. silvatica (Huds.) K. Richt., Agrostis alba var. silvatica (Huds.) K. Richt., Agrostis alba var. stricta (Roem. et Schult.) Alph. Wood, Agrostis alba var. sylvatica (Huds.) Sm., Agrostis alba var. tenuis (Sibth.) Fiori, Agrostis alba subsp. vulgaris (With.) Hitchc., Agrostis alba var. vulgaris (With.) Coss. et Durieu, Agrostis alba subsp. vulgaris (With.) Douin, Agrostis alba var. vulgaris (With.) Fiori, Agrostis alba var. vulgaris (With.) Plues, Agrostis atropurpurea Steud. nom. inval., Agrostis atroviolacea Sennen, Agrostis capillaris Huds., Agrostis ceretana Sennen, Agrostis claudii Sennen nom. inval., Agrostis diffusa Spreng. nom. inval., Agrostis divaricata Hoffm., Agrostis dubia DC. nom. illeg., Agrostis ericetorum Bergeret nom. illeg., Agrostis exilis Loisel., Agrostis hispida Willd., Agrostis hornungiana Schur nom. inval., Agrostis laxa Gray, Agrostis lithuanica Besser, Agrostis maritima L. ex B. D. Jacks. nom. inval., Agrostis navarroi Sennen, Agrostis palustris var. stricta (Roem. et Schult.) House, Agrostis polymorpha Huds. nom. illeg., Agrostis pumila L., Agrostis retroflexa Balb., Agrostis rubra var. pumila (L.) Wimm. et Grab., Agrostis simulans Hemsl., Agrostis stolonifera var. hispida (Willd.) Farw., Agrostis stolonifera var. minor (Vasey) Farw., Agrostis stolonifera f. sylvatica (Huds.) Carpenter, Agrostis stricta Willd., Agrostis stricta Muhl., Agrostis stricta (Roem. et Schult.) Büse, Agrostis sylvatica Huds., Agrostis tarda Drude, Agrostis tenuis Sibth., Agrostis trinervata Trin., Agrostis umbrosa Schur nom, inval., Agrostis umbrosa (Schur) Dalla in Torre et Sarnth., Agrostis vernalis Trin. nom. inval., Agrostis versicolor Trin. nom. inval., Agrostis violacea Sennen nom. inval., Agrostis vulgaris With., Aira tenorei Fuckel ex Willk. et Lange nom. inval., Decandolia pumila (L.) T. Bastard, Decandolia vulgaris (With.) T. Bastard, Milium hispidum (Willd.) Lag., Trichodium arenicola Asch. et Graebn. nom. inval., Trichodium capillare (L.) Roth, Trichodium strictum Roem. et Schult., Vilfa alba var. sylvatica (Huds.) Gray, Vilfa divaricata (Hoffm.) Gray, Vilfa hispida (Willd.) P. Beauv., Vilfa pumila (L.) P. Beauv., Vilfa sylvatica (Huds.) P. Beauv., Vilfa vulgaris (With.) P. Beauv., Vilfa vulgaris (With.) Gray
Česká jména: psineček obecný (Polívka 1902, Kubát 2002), psineček tenký (Dostál 1958)
Slovenská jména: psinček tenučký (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Roste v celé Evropě, na Kanárských ostrovech (ostrov La Palma), v Tunisku, na západní a střední Sibiři, na Kavkazu, v severním Turecku, severním Íránu, východním Kazachstánu, východním Ázerbajdžánu a v severní Číně. Nepůvodní je v temperátních oblastech Severní Ameriky i Jižní Ameriky (Brazílie, Argentina, Chile), v jihovýchodní Austrálii a na Novém Zélandu. U nás roste hojně od nížin po subalpínský stupeň, je to jedna z našich nejběžnějších trav.
Ekologie: Roste běžně na loukách, mezích, pastvinách, při okrajích cest, v lesních lemech a ve světlých lesích, také na písčinách, na různých půdách a substrátech. Kvete od června do srpna.
Popis: Vytrvalá tráva obvykle bez výběžků, případně s velmi krátkými výběžky. Lodyhy tenké, přímě nebo kolénkatě vystoupavé, 10–80 cm vysoké. Pochvy světlé, bělavě hnědé; čepele listů čárkovité, ploché až mírně svinuté, měkké, 2–15 cm dlouhé, 1–4 mm široké; jazýček krátký, někdy sotva znatelný, 1–2 mm dlouhý, širší než delší, uťatý. Lata za květu vejcovitá, charakteristicky rozvolněná; větve v počtu 2–5 na každou uzlinu, velmi tenké; klásky drobné, 1,5–2,5 mm dlouhé, purpurově hnědé; plevy vejčitě kopinaté, stejně velké nebo dolní pleva o něco delší, dolní pleva na kýlu drsná, horní často hladká; pluchy lysé, na vrcholu uťaté, obvykle bezosinné; pluška zdély 1/2–3/4 pluchy; prašníky 0,8–1,5 mm dlouhé. Plod je obilka.
Záměny: Určování psinečků nebývá vždy jednoduché, neboť jsou velice variabilní, často vykazují vnitrodruhovou ploidní variabilitu a nezřídka se také kříží. Psineček obecný je naším nejběžnějším zástupcem rodu. Vyznačuje se krátkým jazýčkem, plochými ± nesvinutými listy, latou charakteristicky rozvolněnou, obvykle netvoří žádné výběžky. Vlhkomilné druhy Agrostis stolonifera (psineček výběžkatý) a Agrostis canina (psineček psí) tvoří dlouhé nadzemní výběžky a mají ± dlouhé jazýčky; suchomilný a teplomilný Agrostis vinealis (psineček tuhý) má listy tuhé, za sucha štětinovitě svinuté, pluchy nápadně osinkaté, latu před rozkvětem a po květu staženou a tvoří podzemní výběžky; víceméně synantropní druh Agrostis gigantea (psineček veliký) má silné podzemní výběžky, dlouhý jazýček, patrovitě rozloženou latu a obvykle je dosti vzrostlý (vzrostlí bývají ale např. i kříženci psinečku obecného s jinými druhy). Vzácné horské druhy Agrostis rupestris (psineček skalní) a Agrostis alpina (psineček alpský) mají velmi krátké nebo zcela chybějící plušky, přízemní listy štětinovité a klásky výrazně osinkaté.
Fotografováno dne 27. 7. 2012 (Česko, Čechy, Průhonice).