Syn.: Agrostis alba var. stolonifera Bab., Agrostis alba subsp. stolonifera (L.) V. Jirásek, Agrostis gaditana (Boiss. et Reut.) Nyman, Agrostis filifolia Link, Agrostis adscendens Lange, Agrostis albida Trin., Agrostis capillaris Pollich, Agrostis scabriglumis Boiss. et Reut., Agrostis stolonizans Besser, Agrostis maritima Lam., Agrostis zerovii Klokov, Decandolia stolonifera (L.) T. Bastard, Milium stoloniferum (L.) Lag., Vilfa stolonifera (L.) P. Beauv.
Česká jména: psineček bílý (Presl 1846), psineček výběžkatý (Kubát 2002)
Slovenská jména: psinček poplazový (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Široce rozšířený druh, jeho původnost je v některých oblastech severní polokoule určitelná jen problematicky. Roste v celé Evropě, v severní Africe a Makaronésii, v Malé Asii, na Kavkaze, na východě zasahuje přes Sibiř do hor Střední Asie, Íránu, roste v Číně (Anhui, Gansu, Guizhou, Heilongjiang, Nei Mongol, Ningxia, Shaanxi, Shandong, Shanxi, Xinjiang, Xizang, Yunnan), Mongolsku, ruském Dálném východě a Japonsku. Uváděn je též ze severu Indie, Nepálu, Bhútánu. Byl zavlečen do jihozápadní i jihovýchodní Austrálie, Tasmánie, na Nový Zéland, do velké části Severní Ameriky (kromě severu Kanady), v Jižní Americe se vyskytuje v oblasti od argentinské Pampy až po Ohňovou zemi, na ostrově Gough, také na ostrovech Juana Fernándeze a Velikonočním ostrově. U nás roste roztroušeně až hojně od nížin do hor. Druh je ve svém obřím areálu značně variabilní, rozlišuje se celá řada infraspecifických taxonů.
Ekologie: Roste na vlhkých loukách, na pastvinách, prameništích, v příkopech, na březích (i mořských), na lesních cestách, na slanomilných trávnících. Snáší dlouhodobé zaplavení (i více než 100 dní), je dosti odolný k zasolení, k půdám je v zásadě nevybíravý, s širokou ekologickou amplitudou. Uplatňuje se jako pionýrská rostlina na narušených místech. Kvete od června do srpna.
Popis: Vytrvalá tráva s nadzemními kořenujícími výběžky, dlouhými 40 cm nebo až 2 m. Stébla jsou ztuha přímá nebo obloukovitě vystoupavá, vysoká 20–80 cm, hladká. Pochvy listů jsou úzké, jazýček je dlouhý asi 2–7 mm, dřípený nebo špičatý. Čepele listů jsou ploché, tuhé, zřídka svinuté. Květenstvím je bohatá, za květu rozkladitá lata, 10–20 cm dlouhá, po odkvětu stažená. Větévky jsou drsné, uspořádané po 5–15 v přeslenech, nestejně dlouhé. Klásky jsou drobné, jednokvěté, 2–3 mm dlouhé, bledě zelené až fialové. Plucha je asi o 1/2 až 1/4 kratší než pleva, bezosinná, zřídka s kratičkou osinou. Pluška je zdéli 1/2 až 2/3 pluchy. Plodem je drobná obilka.
Záměny: Psinečky se rozeznávají poměrně obtížně, tento se od dalších našich psinečků odlišuje dlouhými, často větvenými a na konci vystoupavými nadzemními výběžky a bezosinnými klásky.
Využití: Vysévá se na pastviny, kde dobře odolává narušování půdy dobytkem, dále do trávníků, kde snáší nízké sečení, proto je často užíván na golfových hřištích. Jsou vyšlechtěny také okrasné odrůdy, jejichž svěže zelené výběžky vytvářejí zajímavé převisy z truhlíků.
Fotografováno dne 1. 7. 2013 (Česko, Čechy, NPR Soos).