Syn.: Agrostis alba var. coarctata (Ehrh.) Coss. et Durieu, Agrostis alba subsp. vinealis (Schreb.) K. Richt., Agrostis arida (Schltdl.) F. Hermann, Agrostis borealis var. hyperborea (Laest.) Hartm., Agrostis buchtarmensis Kotukhov, Agrostis calamagrostoides Regel, Agrostis canina var. arida Schltdl., Agrostis canina var. coarctata (Hoffm.) G. Mey., Agrostis canina subsp. montana (Hartm.) Hartm., Agrostis canina var. pusilla (Dumort.) Asch. et Graebn., Agrostis canina subsp. pusilla (Dumort.) Malag., Agrostis canina subsp. trinii (Turcz.) Hultén, Agrostis coarctata Ehrh. ex Hoffm., Agrostis ericetorum Préaub. et Bouvet, Agrostis hyperborea Laest. ex Nyman, Agrostis kudoi Honda, Agrostis macrostachya Bordz., Agrostis marschalliana Seredin, Agrostis palustris var. coarctata (Ehrh. ex Hoffm.) Druce, Agrostis planifolia K. Koch, Agrostis pusilla Dumort., Agrostis rubra subsp. ericetorum (Préaub. et Bouvet) Rouy, Agrostis ruprechtii Boiss., Agrostis stolonifera var. coarctata (Ehrh.) Blytt, Agrostis stricta J. F. Gmel., Agrostis syreistschikowii P. A. Smirn., Agrostis tenuifolia M. Bieb., nom. illeg., Agrostis tenuis f. vinealis (Schur) Soó, Agrostis trinii Turcz., Agrostis turkestanica Drobow, Agrostis vulgaris var. vinealis (Schreb.) Schur, Agrostis vulgaris f. vinealis Schur, Agrostis wildtii Podp., Vilfa coarctata (Hoffm.) P. Beauv., Vilfa vinealis (Schreb.) P. Beauv.
Česká jména: psineček tuhý (Kubát 2002)
Slovenská jména: psinček tuhý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Značně rozsáhlý areál zahrnuje téměř celou Evropu (včetně Islandu), v Asii se táhne širokým pruhem až do severní Indie, Číny, možná až do Koreje a Japonska. Druhotný výskyt byl zaznamenán i na Aljašce a v Grónsku. V ČR se vyskytuje roztroušeně až hojně v teplejších oblastech, zejména ve středních a severních Čechách a na jižní Moravě; v karpatské části Moravy je velmi vzácný. Na Slovensku je znám z nížin a pahorkatin od Záhorie až po Potisí, vyhýbá se územím s těžkými jílovitými a vápnitými půdami.
Ekologie: Nejčastěji roste na suchých místech s nezapojenou vegetací, např. na hranách skal, na písčinách, v rozvolněných suchých trávnících, ale i v suchých světlých lesích. Preferuje lehké půdy na kyselých podkladech. V Pákistánu vystupuje až do nadmořské výšky 4300 m.
Popis: Vytrvalá tráva, tvoří krátké podzemní plazivé výběžky; stébla jsou přímá, 10–50 cm vysoká. Listy jsou čárkovité, 2–15 cm dlouhé a 1–3 mm široké, tuhé, přímo odstálé, zelené; jazýčky jsou 1–5 mm dlouhé. Lata je spíše chudá, jen v době metání rozkladitá, jinak stažená; klásky jsou jednokvěté, 2–3 mm dlouhé, plevy jsou téměř stejně velké, kopinaté; plucha je blanitá, průsvitná, osina bývá přítomná alespoň v některých kláscích květenství, vyrůstá z hřbetu v dolní polovině pluchy; pluška chybí nebo je o mnoho kratší než plucha. Obilka je nahá.
Poznámka: Složitá synonymika je určitým výrazem „problémovosti“ tohoto druhu. Patří do příbuzenstva psinečku psího (Agrostis canina), s nímž byl ve starší české botanické literatuře často spojován. Od něj se však liší řadou znaků, především odlišným způsobem odnožování (A. canina tvoří výhradně nadzemní výběžky) a ekologickými nároky (A. canina je druh rašelinných stanovišť). Jde o nepříliš vzácný druh, a proto je až překvapující, že na našem území byl správně rozlišován teprve od 60.–70. let 20. století.
Fotografoval Tomáš Mrázek, dne 26. 6. 2012 (Česko, Praha, Divoká Šárka).