Syn.: Althaea rosea (L.) Cav., Malva rosea Garsault, nom inval.
Česká jména: sléz zahradní aneb římský (Huber 1596), proskurník topolovka (Presl 1846, Dostál 1950), topolovka růžová (Kubát 2002)
Slovenská jména: ajbiš ružový (Dostál 1950), ibiš ružový (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Rostlina s původem poněkud záhadným, její výskyt na ryze přírodních stanovištích totiž není znám. V Evropě se pěstuje s určitostí od pozdního středověku (jakési slézovité rostliny jsou sice zmíněny už u Plinia, ale nelze říci přesně, o které druhy se konkrétně jednalo). Huber o něm v roce 1596 tvrdil, že byl u nás pěstován v zahradách především v dřívějších dobách, na konci 16. století však už ne, protože ho bylo všude dost zplanělého. J. S. Presl (1846) o něm jednoznačně prohlašoval, že pochází z Levantu (východní Mediterán), což by snad mohlo odpovídat i současným předpokladům, když je dnes zvažována jeho původnost na ostrovech Egejského moře, jihu Balkánu a v Malé Asii. Čínská literatura však bez zaváhání tvrdí, že pochází z jihozápadní Číny a v Evropě je znám až zhruba od 15. století. Pěstuje se v Evropě, Severní a Jižní Americe, Asii i Austrálii, může i zplaňovat.
Ekologie: Kulturní rostlina pěstovaná v zahradách a parcích, zplanělé exempláře lze najít v okolí lidských sídel a zahrad, kolem železničních nádraží, na skládkách a rumištích. Kvete od července do září.
Popis: Dvouletá až krátce vytrvalá bylina, která v 1. roce vytvoří přízemní listovou růžici a v následujícím roce vykvétá. Lodyha je přímá, 120–300 cm vysoká, nevětvená, chlupatá. Listy jsou řapíkaté, vejčité až ledvinitě okrouhlé, mělce laločnaté, až 15 cm dlouhé a 17 cm široké, na bázi srdčité. Květenství je hroznovité, květy vyrůstají v úžlabí listů po 1(–3), kalíšek je 6–8četný, jeho cípy jsou do poloviny srostlé, vejčité, dosahují nanejvýše 2/3 délky kalicha, kalich je 5četný, do 1/3 srostlý, kališní cípy jsou trojúhelníkovitě vejčité, 27–32 mm dlouhé, korunní lístky jsou trojúhelníkovité, mělce vykrojené, 50–60 mm dlouhé, někdy pomnožené, různých barev (bílé, růžové, červené, hnědonachové – žluté se považují za křížence). Plody jsou poltivé, rozpadají se na 20–40 plůdků.
Využití: Používal se jako zelenina v kuchyni (podobně jako zelí), ale i v medicíně. Je to zároveň efektní okrasná rostlina, která se pěstuje v řadě kultivarů, s květy jednoduchými i plnými, různě žíhanými i roztřepenými.
Fotografováno ve dnech 24. 7. 2012 (Česko, Královéhradecko) a 20. 7. 2014 (Přerov nad Labem, skanzen).