Syn.: Alnus alnobetula var. suaveolens (Req.) Regel, Alnus suaveolens Req., Alnus viridis var. suaveolens (Req.) Regel, Alnus viridis subsp. suaveolens (Req.) P. W. Ball, Duschekia alnobetula subsp. suaveolens (Req.) Holub
Čeleď: Betulaceae S. F. Gray – břízovité
Rozšíření: Endemit ostrova Korsiky.
Ekologie: Roste na vlhkých kamenitých svazích v nadmořské výšce 600–2200 m; nad horní hranicí lesa tvoří místy souvislý vegetační stupeň, analogický porostům kosodřeviny.
Popis: Opadavý, bohatě větvený jednodomý keř 2–4 m vysoký; letorosty jsou tmavé, jemně pýřité a lepkavé. Listy jsou střídavé, nápadně vonné; řapík je 0,8–1,3 cm dlouhý, pýřitý; čepel je široce vejčitá až téměř okrouhlá, 3,5–6 cm dlouhá a 2,5–5,5 cm široká, lysá, jen v paždí žilek na rubu s chomáčky krátkých chloupků, na bázi uťatá, na okraji 2krát pilovitá, na vrcholu obvykle zcela nevýrazně špičatá. Samčí květy tvoří jehnědy 4–6 cm dlouhé; za každým listenem je vidlan 3 květů; květy jsou 4–6četné; okvětí je volné; tyčinek je 4–6. Samičí květenství je vejcovitá dřevnatějící šištice, elipsoidní až vejcovitá, 1–1,5 cm dlouhá; za podpůrným listenem (vzniklým srůstem listenů a listenců) jsou dvojice květů bez okvětí; blizny jsou nitkovité. Plody jsou nažky 1–2 mm dlouhé, s blanitým lemem.
Ohrožení a ochrana: Francouzské zákony tento taxon chrání.
Poznámka: Nominátní poddruh olše zelené (Alnus alnobetula subsp. alnobetula) se vyskytuje v Alpách, na Balkáně, v jižních a východních Karpatech.
Fotografováno dne 8. 6. 2018 (Francie, Korsika, Lozzi, Sentier du Monte Cinto).