Syn.: Pietrosia agardhii (Haens. ex DC.) Sennikov
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Druh západního Mediteránu, vyskytuje se na jihovýchodě Španělska (objevuje se v provinciích Málaga, Granada, Jaén, Almería, Murcia a Albacete), vzácně i v horách Maroka.
Ekologie: Roste na vápencových skalách, ve skalních štěrbinách i na kamenitých svazích, v nadmořské výšce zhruba od 1600 do 2100 m. Kvete od června do července.
Popis: Vytrvalá trsnatá bylina s dřevnatým oddenkem. Lodyha je vystoupavá až přímá, 7–15(–20) cm dlouhá, jednoduchá, přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, eliptické až obkopinaté, 15–35 mm dlouhé a 5–15 mm široké, celokrajné, šedavě plstnaté, lodyžní listy vyrůstají po 1–3, jsou střídavé, přisedlé, čárkovité až obkopinaté. Úbory vyrůstají jednotlivě na konci lodyhy, dosahují v průměru 15–20 mm; zákrov je zvonkovitý, se 2–4 řadami kopinatých zákrovních listenů, které jsou plstnaté a pokryté i černými žláznatými chlupy; jazykovité květy jsou žluté, na vnější straně často červeně naběhlé, na vrcholu s 5 zuby. Plodem je nažka s chmýrem.
Využití: Dříve se tato rostlina občas objevovala i na zahradních skalkách střední Evropy, v současnosti je však už v kultuře vzácnější.
Poznámka: K rodu Andryala je v současnosti řazeno 20 druhů (POWO 2022), vyskytují se v Makaronésii, ve Středozemí, na severu Afriky zasahují až na Saharu.
Fotografováno v červnu 2003 (Česko, Brno, kultura).