Syn.: Anthriscus cerefolium subsp. sativa (Lam.) Dostál, Anthriscus sativa Besser, Cerefolium sativum Besser, Chaerefolium cerefolium (L.) Schinz, Chaerophyllum sativum Lam., Scandix cerefolium L.
Česká jména: kerblík zahradní (Presl 1846), kerblík třebule (Kubát 2002)
Slovenská jména: trebuľka voňavá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Apiaceae – miříkovité
Rozšíření: Druh střední a jižní Evropy, jihozápadní a střední Asie – areál se táhne od Francie přes Itálii, Balkán, jižní část evropského Ruska a Írán až do Uzbekistánu. Pěstuje se v mnoha oblastech světa, místy i zplaňuje, např. v Indonésii a na Filipínách, na Novém Zélandu, v Kanadě a USA.
Ekologie: Dříve dosti často pěstovaná rostlina, později ze zahradních kultur téměř vymizela. Příležitostně a často jen přechodně byla nalézána zplanělá v zahradách u plotů a zdí a na pustých a ruderalizovaných nitrifikovaných místech v obcích, dnes už jen výjimečně. Roste v polostínu i na mírném oslunění, na čerstvě vlhkých půdách, živinami bohatých, humózních, písčitých až jílovitých, kypřených. Kvete od dubna do července.
Popis: Jednoleté byliny s tenkým kořenem, při rozemnutí s výraznou vůní po anýzu. Lodyha je přímá, 20–70 cm vysoká, často křivolaká, chudě větvená, lysá, případně nad uzlinami bíle pýřitá. Nečetné listy přízemní růžice postupně zasychající, řapíkaté, s čepelí jako u lodyžních listů, lodyžní listy s čepelí v obrysu široce trojúhelníkovitou, (2–)3krát zpeřenou, nápadně tenkou, světle zelenou, na listech charakteristické zalomení vřetene v místech přisedání jařem. Složené okolíky přisedlé nebo krátce stopkaté, se (2–)4(–6) okolíčky na krátce pýřitých, stopkách, většinou bez obalu, okolíčky se 7–10 stopkatými květy (4–6 vnějšími oboupohlavnými, ostatními samčími), obalíčky z 1–4 čárkovitých až čárkovitě kopinatých listenů, kališní lístky redukované, korunní lístky mírně paprskující, bílé, semeníky elipsoidní, čnělky vzpřímené, dvounažky úzce elipsoidní, z jedné třetiny délky zobánkaté, merikarpia hladká, lesklá, lysá.
Využití: Kerblík se s oblibou pěstovával pro listy, které chutí připomínají anýz nebo petržel. Používají se k ochucení salátů, polévek a omáček – nevaří se, neboť by ztratily své charakteristické aroma. Traduje se, že kerblík měl v oblibě i básník J. W. Goethe.
Poznámka: Podle odění plodů se někdy rozlišují další infraspecifické taxony (u nás je to Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma). Část botanické literatury taxonomickou hodnotu těchto znaků hodnotí jako pochybnou.
Fotografováno dne 19. 4. 2014 (Česko, v Praze).