Syn.: Anemonospermos aspera Kuntze, Arctotis arborescens Jacq., Arctotis aureola Ker Gawl., Arctotis glaucophylla Jacq., Arctotis jacobaea Sch. Bip., nom. inval., Arctotis sulphurea Salisb.
Česká jména: nedvěděnka (Jungmann 1836)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Roste na dosti malém území v jihoafrické provincii Western Cape, od zálivu Elands Bay po Kapský poloostrov.
Ekologie: Provází skalnaté svahy s mělkými skeletovitými půdami na pískovcích, pískovcových nebo jílovitých podkladech, vystupuje až do nadmořské výšky 1000 m.
Popis: Krátkověký, poněkud dužnatý polokeřík, dosahuje výšky až 80 cm, tvoří plazivé výběžky až 2 m dlouhé; stonky i listy jsou drsně žláznatě chlupaté. Listy jsou střídavé, 1–2krát zpeřené, úkrojky jsou úzké, na okraji podvinuté, na rubu někdy šedé. Úbory vyrůstají jednotlivě na chlupatých stopkách; zákrov je zvonkovitý, 5–6řadý, vnější zákrovní listeny jsou čárkovité, obvykle nesou prodloužený přívěsek, lůžko úboru je bez plevek, ale jamky jsou na okraji prodloužené do čárkovitých výrůstků; jazykovité květy jsou samičí, bílé nebo nachové, na rubu tmavé, trubkovité květy jsou oboupohlavné, tmavé, s 5 žláznatými cípy. Nažky jsou obvejcovitě kuželovité, na hřbetní straně s výraznými žebry, mezi nimiž jsou 2 okrouhlé prohlubně; chmýr je dobře vyvinutý, tvořený šupinami, kromě toho na bázi nažky vyrůstá věneček dlouhých chlupů.
Poznámka: Do dosti bohatého rodu Arctotis se řadí 50–60 jednoletých i vytrvalých druhů, které rostou od nejjižnějšího cípu Afriky až po jižní Angolu. Na území Kapské provincie jich roste asi polovina celkového počtu.
Fotografováno dne 26. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Table Mountain National Park, Cape Point).