Ochrana přírody je v Německu určována zákonem Gesetz über Naturschutz und Landschaftspflege, ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je pak definována nařízením Bundesartenschutzverordnung (Verordnung zum Schutz wild lebender Tier- und Pflanzenarten), které bylo vydáno dne 19. 12. 1986, aktualizováno 16. 2. 2005. Soupis chráněných druhů obsahuje jeho příloha Anlage 1 Schutzstatus wild lebender Tier- und Pflanzenarten.
Ladislav Hoskovec
Zákonem chráněné druhy rostlin Polska
Zákonná ochrana planě rostoucích rostlin v Polské republice je určena výnosem ministra životního prostředí ze dne 9. července 2004 (Dz.U. Nr 168 poz.1764), na základě článku 48 zákona ze dne 16. 4. 2004 o ochraně přírody (Dz. U. Nr 92 poz. 880).
Zákonem chráněné druhy rostlin Rumunska
O značně vysoké druhové diverzitě rumunské přírody se nezřídka hovoří i u nás. Flóra Rumunska je údajně zastoupena 3 630 taxony rostlin – toto číslo se nám bohužel nepodařilo ověřit z oficiálních rumunských botanických zdrojů, je však velmi pravděpodobné, neboť rumunské ministerstvo životního prostředí udává počet „kolem 3 700 taxonů vyšších rostlin“. Z těch je údajně 57 endemických a 171 subendemických, 75 % všech těchto endemických a subendemických taxonů pochází z karpatské oblasti.
Zákonem chráněné druhy rostlin Španělska
Nová španělská královská vyhláška o ochraně ohrožených druhů vstoupila v platnost dne 4. února 2011 – Real Decreto 139/2011, de 4 de febrero, para el desarrollo del Listado de Especies Silvestres en Régimen de Protección Especial y del Catálogo Español de Especies Amenazadas. Vyhláška se vztahuje k zákonu 42/2007, ze dne 13. prosince 2007, o přírodním dědictví a biodiverzitě.
Zákonem chráněné druhy rostlin Srbska
Ochrana životního prostředí je v Srbsku definována zákonem Zakon o zaštiti životne sredine (Službeni glasnik RS, broj 135/04). Seznam zákonem chráněných druhů je uveden v rozhodnutí Odluka o stavljanju pod zaštitu biljnih vrsta kao prirodnih retkosti (Službeni glasnik SRS, broj: 11/90, 49/91) a nařízení Уредба о заштити природних реткости, Списак I (бр.: 50/93 a 93/93).
Zákonem chráněné druhy rostlin Švýcarska
Ochranu přírody definuje ve Švýcarsku zákon Bundesgesetz vom 1. Juli 1966 über den Natur- und Heimatschutz (NHG), který je doplňován dalšími legislativními dodatky, např. vyhláškou Verordnung über den Natur- und Heimatschutz, vom 16. Januar 1991 (Stand am 10. Juli 2001). Tato vyhláška objasňuje také formu spolupráce mezi jednotlivými subjekty ochrany přírody, zabývá se i financováním a podporou ochrany, ale třeba i kompenzacemi apod.
Zalužanského dichotomická schémata – zapomenutá kapitola z dějin botanických klíčů
Botanické určovací klíče patří k nejzákladnějším praktickým pomůckám botaniky. Rozhodně však nelze říci, že by v české botanické literatuře existoval dostatek odborných pojednání o jejich konstrukci, natož o jejich dějinách. Chronologický přehled botanických klíčů najdete sice i na našem serveru, jenže jedná se jen o botanické klíče v českém jazyce (Fan klub botanických klíčů). Trochu dále do historie nás může posunout hodnotný článek Pavla Tomšovice Určovací klíče a jejich konstrukce, který vyšel v Preslii v roce 1976. Tomšovic představuje nejstarší český sdružený dichotomický klíč – leč psaný latinsky – od V. F. Kosteletzkého z roku 1824 (Clavis analytica in Floram Bohemiae), pojednává i o dalších klíčích starších, cizích.
Zalužanského popis květu aneb Pozdrav z jiného světa
Ve 25. kapitole 1. knihy svého díla Methodi herbariae libri tres pojednává Adam Zalužanský o květu. Tato kapitola určitě není z jeho knihy nejslavnější – tou je rozhodně už kapitola čtyřiadvacátá, s názvem De sexu plantarum. Jenže pojednat o pohlavnosti u rostlin bez poznání jejich květů, není dost dobře možné. Proto před vkročením do oné „Síně slávy“ (či snad „Jámy lvové“) si dovolíme malinké, leč pochopitelné odbočení. Jak tedy vlastně Zalužanský viděl květ?
Zalužanský, polský Linné – 239 let jednoho omylu
Na všeobecně uznávaném a ceněném botanickém webu eFloras.org jsem nedávno nalezl zvláštní chybičku. V oddíle Flora of North America, v hesle o rodu Zaluzania se dočteme, že jméno rodu vzniklo perhaps for Adam Zaluziansky von Zaluzian, 1558–1613, Polish physician / botanist. A není to jen tento americký web, který Adama Zalužanského ze Zalužan připsal našim slovanským bratrům ze severu. Proč asi? Pokusme se to zjistit, najděme nějaké starší stejné případy, snad nakonec odhalíme i pravou příčinu této podivnosti.
Zámecká a klášterní zahrada Litomyšl
Úloha Litomyšle byla v minulosti vždy významná, město bylo kulturním centrem širšího kraje.
Zámecká zahrada a park Telč
V této zemi snad není člověka, který by nevěděl, kde hledat město Telč. Někdy však i rekapitulace věcí nejjasnějších může přinést nové poznatky, a tak si to klidně zopakujme. Tak třeba na mapě Telč najdete na moravsko-českém pomezí, asi 30 km jižně od Jihlavy. V beletrii je nutno Telč hledat pod románovým titulem „Město šťastných lásek“, ve filmu u probouzení princezen, v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO je zase od roku 1992 ukryta pod položkou „Historic Centre of Telč“. A na pohlednicích a v pestrobarevných dárkových publikacích se pak s oblibou schovává za básnickými obraty, jako Moravské Benátky, Kamenná báseň, Jezerní růže atd. Inu, tady všude je ona Bílá Telč.
Zámecká zahrada Bučovice
Zámek v jihomoravských Bučovicích (okres Vyškov) se může pochlubit zahradou velmi pozoruhodnou. Najdete zde totiž volnou rekonstrukci zdejší prastaré zahrady renesanční.
Zámecká zahrada Český Šternberk
Z Čerčan do Světlé nad Sázavou je to vlakem přesně 90 kilometrů. Zdejší železniční trať číslo 212 je v národě českém poměrně dobře známá, vždyť kdo by aspoň jednou neslyšel o všemi českými trampy opěvovaném Posázavském pacifiku?! A na pětatřicátém kilometru (počítáno z Čerčan) této proslulé trati leží zastávka Český Šternberk. Sama zastávka je stavením jen nevelkým, nevýstavným, jedná se vlastně jen o malý dřevěný přístřešek, nejspíš ještě původní, pamatující na časy zprovoznění trati v září 1903. Ovšem velmi podstatným prvkem této železniční zastávky je její bezprostřední okolí – rozhodně si nemyslete, že něco takového objevíte ještě i někde jinde!
Zámecká zahrada Cítoliby
Existují místa, na kterých historie dodnes ohromuje svou monumentalitou – ta jsou obvykle vyhledávána turisty ze všech koutů světa, jejich fotografie najdete v barevných katalozích cestovních kanceláří, aspoň několikrát za rok se o nich doslechnete v médiích. Na těchto místech se nezřídka setkáte i s krásnými zahradami a parky. Jenže pozor – ona totiž také existují místa, kde historie dodnes ohromuje svou monumentalitou, ale přitom o nich vědí jen místní a zasvěcení, nikdy je nenavštívily týmy fotografů a manažerů cestovek, jejich jméno by se v médiích mohlo objevit snad leda v případě, že by na místní návsi přistál nefalšovaný létající talíř, eventuálně tu ztropil ostudu některý mediálně vykřičený jedinec. Ale co ten by tady dělal… Takže prostě nic, nemluví se o nich. No a hledání významných zahrad se tady obvykle podobá práci detektivní.