Jana Humpolíčková 
Syn.: Arcion minus Bubani, Bardana minor Hill, Lappa minor Hill
Česká jména: lopuch menší (Kubát 2002)
Slovenská jména: lopúch menší (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Na jihozápadních svazích Větrníku (394 m n. m.), přibližně 2 km jižně od Lysovic (okres Vyškov) se rozprostírá členitá přírodní rezervace nazvaná Větrníky (mapa). Už podle názvu je zřejmé, že větrných dnů je tady za rok mnohem více, než těch, kdy se nehne ani lístek. Důvodem vyhlášení NPR byla už v roce 1925 jedna z největších a nejcennějších stepních oblastí na jižní Moravě. Historie ochrany tohoto území je spojena s činností Svazu pro ochranu přírody a domoviny na Moravě.
Syn.: Brassica tenuifolia (L.) Fr., Crucifera tenuifolia E. H. L. Krause, Eruca tenuifolia Moench, Sinapis tenuifolia (L.) W. T. Aiton, Sisymbrium tenuifolium L.
Česká jména: křez tenkolistý (Kubát 2002)
Slovenská jména: dvojradovka tenkolistá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Brassicaceae Burnett – brukvovité
V nadmořské výšce od 230 do 251 m, přibližně 2,5 km severozápadně od obce Krčmaň (okres Olomouc) se nachází zajímavá lokalita nazývaná Cigánské zmoly. Její zvlněný reliéf vznikl jako následek dávné těžby vápence. V současnosti je oblast již mnoho desítek let průmyslově nevyužívaná, a proto zde mohlo dojít ke vzniku jedinečných xerotermních společenstev vázaných na vápencové podloží. Z tohoto důvodu byla lokalita navržena k vyhlášení jako přírodní památka.
Ostrůvek teplomilné vegetace s vzácnými druhy rostlin, které jsou vázané na izolovaný výskyt vápenatého podloží (tzv. rendziny) se nachází asi 1,5 km severozápadně od Krčmaně (okres Olomouc. Důvodem vyhlášení 19. 3. 1952 byla travnatá step na mírném svahu, která představuje pozůstatek původní vegetace. V nadmořské výšce okolo 220 metrů je zde chráněno území o rozloze 0,185 ha.
Na okraji vápencového Strejčkova lomu, asi 2 km severozápadně od Krčmaně (okres Olomouc) byla 2. 6. 1952 vyhlášena přírodní památka o rozloze 2,37 ha. Už od roku 1941 byla oblast chráněná Svazem spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Praze. Těžba vápence je v této oblasti doložena už z roku 1513.
Na východním svahu stejnojmenného kopce, v nadmořské výšce 445–525 m, nad obcí Kateřinice (okres Vsetín), leží přírodní rezervace Dubcová (mapa). Na ploše 5,8176 ha jsou zde již od 14. 1. 1956 chráněna svahová prameniště s mokřadní květenou, řídký lesní porost se světlinami a sušší květnaté louky.
Vrcholová část stejnojmenného skalnatého kopce v Hostýnských vrších nedaleko Chvalčova byla vyhlášena přírodní rezervací 9. 12. 1991 (mapa). V nadmořské výšce 704 m se nacházejí zbytky středověkého hradu, severní a severozápadní svah se sklonem až 60° je pokryt kamennou sutí, jižní část je pozvolnější. Rezervace sahá od nadmořské výšky 510 m až po vrchol kopce, od roku 2001 je její celková rozloha 23, 9397 ha.
Na prudkém suťovém svahu se sklonem až 55°, pod vrcholem stejnojmenného kopce, asi 4 km jihovýchodně od Chvalčova se rozprostírá přírodní rezervace Smrdutá (mapa) o rozloze 6,5137 ha. Pískovcová a slepencová skaliska a pseudokrasové jeskyně, společně se zachovalým původním lesním porostem tvoří v nadmořské výšce 530 až 750 m unikátní přírodní prostředí. Rezervace, která je domovem vzácných druhů rostlin a živočichů, byla vyhlášena 28. 9. 1975. Důvodem ochrany byl, kromě významných skalních útvarů, přirozený svahový les se společenstvy lipových javořin a bučin na skalnatých výchozech a balvanité suti, v podrostu s karpatskou květenou.
Na severozápadním úbočí Hostýnských vrchů, jen několik set metrů od horního okraje obce Slavkov pod Hostýnem (okres Kroměříž), se rozprostírá přírodní památka Stráň, vyhlášená v roce 1992, s celkovou výměrou 8,6358 ha (mapa). Je to travnatý svah se solitérními lipami a několika skupinami borovic. V nadmořské výšce 450 až 580 m je zde chráněn polopřirozený ekosystém jednosečných karpatských luk a pastvin, vyznačující se výskytem ohrožených druhů rostlin, především vstavačovitých. Louka vklíněná do zalesněného svahu má také velký krajinářsko-estetický význam.
Na mírném jihovýchodním svahu kopce Klínec (668 m n. m.), asi 2,5 km východně od Rajnochovic (mapa), se rozkládá jediné zachovalé vřesoviště v Hostýnských vrších. Na ploše o rozloze 0,305 ha je zde v nadmořské výšce 600–644 m chráněna lokalita s početnou populací vřesu obecného (Calluna vulgaris).
Asi 3,5 km jihovýchodně od Huslenek (okres Vsetín), na svazích pod hřebenem Hrachovce, najdeme horské květnaté louky, které se staly už v roce 1952 přírodní rezervací. Galovské lúky se rozprostírají v nadmořské výšce 710–740 metrů, přičemž celková výměra od roku 2002 činí 21,5533 ha.
Mezi silnicí z Valašského Meziříčí do Hranic na Moravě a hrází Velkého Choryňského rybníka (okres Vsetín), přibližně 6 km severozápadně od Valašského Meziříčí, byla 22. 2. 1999 vyhlášena přírodní rezervace Choryňský mokřad. V nadmořské výšce 272–275 metrů je zde chráněna největší mokřadní louka Vsetínska o rozloze 20,9848 ha. Předmětem ochrany je mokřadní ekosystém výjimečný ve středním Pobečví, regionálně významné útočiště vzácných mokřadních druhů rostlin a živočichů.
Na východním okraji Lipníka nad Bečvou (okres Přerov), kolem mrtvého ramene řeky Bečvy, byla v roce 1956 vyhlášena přírodní rezervace Škrabalka (mapa). Jde o zbytek lužního lesa na levém břehu řeky, s vodními a bažinnými společenstvy mrtvého ramene. Území o rozloze 7,51 ha leží v nadmořské výšce kolem 227 m a podél jeho jižního okraje vede naučná stezka.
Na severovýchodním okraji města Přerova, v údolní nivě pravého břehu řeky Bečvy, se rozprostírá zachovalý lužní les, který je součástí chráněného území vyhlášeného v roce 1949. Důležitou roli v rezervaci o celkové rozloze 234,116 ha hraje mlýnský náhon Strhanec, který každoročně zaplavuje alespoň část území a tím vytváří periodické tůně. V posledních letech je však zaplavované území stále menší a tím je ohrožena budoucnost nejen živočišných druhů.