Česká jména: karambola tupá (Presl 1846)
Čeleď: Oxalidaceae R. Br. – šťavelovité
Rozšíření: Pochází z jihovýchodní Asie, pravděpodobně z indonéských ostrovů (Moluky). Jako okrasný nebo užitkový strom je nyní pěstován v tropických oblastech s vhodným klimatem ve Starém i Novém světě.
Ekologie: Roste v horkém a vlhkém tropickém klimatu se sušší periodou, trvající 2–3 měsíce. Vůči poklesům teplot je ještě citlivější než Averrhoa carambola. Preferuje bohaté, dobře propustné půdy.
Popis: Stálezelený strom dorůstající výšky asi 10 m. Listy jsou soustředěné na koncích větví, jsou střídavé, lichozpeřené, 30–60 cm dlouhé. Lístků bývá 11–37, jsou vstřícné nebo na vřeteni střídavé, kopinaté, 2–10 cm dlouhé a 1–2 cm široké, celokrajné, na vrcholu dlouze zašpičatělé. Květy vyrůstají v krátkých hroznech, nejčastěji přímo z kmene (kauliflorie), jsou asi 0,6 cm velké, pětičetné, vonné, mají drobný zelený zvonkovitý volný kalich a žlutavé nebo červenavé korunní lístky s tmavou červenofialovou až černofialovou špičkou, 2 kruhy tyčinek a gyneceum srůstající z 5 plodolistů se svrchním semeníkem. Plodem je válcovitá, 4–10 cm dlouhá, žlutozelená bobule s naznačenými žebry, připomínající mladou okurku, na povrchu s voskovitým oplodím a uvnitř s několika diskovitými semeny.
Využití: Štavnaté plody jsou velmi kyselé, proto nejsou tak chutné jako příbuzná karambola (Averrhoa carambola). Mají využití v lidovém léčitelství a lze z nich připravovat pikantní omáčky.
Poznámka: Rostliny obsahují v listech i plodech značné množství kyseliny šťavelové. Jsou součástí stejné čeledi jako rod šťavel (Oxalis).
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 20. 9. 2008 (Réunion, Saint Gilles Les Bains, Jardin d’Eden) a 13. 2. 2011 (Seychely, ostrov Praslin, Anse Volbert); Věra Svobodová, dne 23. 11. 2010 (Réunion, Saint Gilles Les Bains, Jardin d’Eden); Věra Svobodová, dne 29. 2. 2020 (Laos, okolí Vang Vieng).