POA BULBOSA L. – lipnice cibulkatá / lipnica cibulkatá

Syn.: Poa bulbosa subsp. vivipara (Koeler) Arcang.
Česká jména: lipnice cibulatá (Presl 1819), lipnice cibulkatá (Kubát 2002)
Slovenská jména: lipnica cibulkatá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité

Poa bulbosa

Rozšíření: Teplejší oblasti Evropy, západní a střední Asie, severní Afrika, Kanárské ostrovy. Nepůvodní v rozsáhlé části Severní Ameriky. U nás roztroušeně v teplých oblastech nížin a pahorkatin, zejména v oblastech se strmým reliéfem.

Ekologie: Časná, poměrně krátkověká lipnice. Roste na suchých travnatých a kamenitých stráních, lesostepích, ve světlých borových lesech, místy i v akátinách, na písčinách a slaniskách. Též na suchých antropogenních stanovištích – podél cest, na zdech a v kolejištích. Kvete od dubna do června.

Poa bulbosa

Popis: Vytrvalá, trsnatá až řídce trsnatá tráva s vnitropochevními výběžky. Stébla tuhá, přímá, pod latou volná, 20–30(–40) cm vysoká, na bázi cibulkatě ztlustlá od nahloučených listových pochev, nahoře bezlistá. Jazýčky 2–3 mm dlouhé. Čepele stébelných listů ploché nebo žlábkovité, 0,5–2 mm široké, zelené až šedozelené, čepele přízemních listů svinuté, niťovité až štětinovité, záhy po odkvětu nebo často již za květu odumřelé. Lata hustá až řídká, 2–8 cm dlouhá, až 3 cm široká, větévky po 1–3, drsné, přímo odstálé; klásky 3,5–6 mm dlouhé, 2–6květé, velmi často živorodé, zpravidla s fialovým až purpurovým nádechem; plevy široce vejčité, pluchy nezřetelně 5žilné, na bázi s huninkou vláknitých dlouhých chlupů.

Poa bulbosaPoa bulbosa
Poa bulbosaPoa bulbosa

Záměny: Poa bulbosa je nezaměnitelná lipnice charakteristická cibulkatě ztlustlými bázemi stébel a velmi častou živorodostí. V určovacích pomůckách bývá uváděn poddruh lipnice cibulkatá ladná (P. bulbosa subsp. pseudoconcinna), údajně rostoucí na jižní Moravě, který není živorodý a všechny listy má štětinovitě svinuté. Vymezení tohoto poddruhu je však problematické a patrně nemá význam ho rozlišovat.

Poznámka: Lipnice cibulkatá tvoří komplex zahrnující velké množství různých chromozomových čísel, což je důsledek apomiktického způsobu rozmnožování.

Poa bulbosa
Poa bulbosa

Fotografoval Jan Prančl, dne 28. 4. 2011 (Česko, Praha, Vyšehradská skála) a 7. 5. 2011 (železniční zastávka Petrov-Chlomek), Jan Prančl a Ondřej Cinkajzl, dne 7. 5. 2011 (Vrané nad Vltavou, PR Zvolská homole).