Česká jména: kysala (Presl 1846), begónie, kysala (Mareček 1994)
Čeleď: Begoniaceae C. Agardh – kysalovité
Rozšíření: Druh nevelkého území Střední Ameriky, vyskytuje se jen v Kostarice (především v oblastech Tapantí a Monteverde) a nejzápadnější části Panamy (provincie Bocas del Toro a Chiriquí).
Ekologie: Roste v tropických mlžných lesích, v nadmořských výškách od 900 do 2000 m.
Popis: Vytrvalá bylina až polokeř, 1–3 m vysoký. Lodyhy jsou větvené, jemně chlupaté; listy jsou střídavé, řapíkaté, řapíky jsou řídce chlupaté, čepele eliptické, asymetrické, ve tvaru dosti variabilní, (4–)6–16(–21) cm dlouhé a (2,3–)3,5–6,5(–11,5) cm široké, na bázi asymetricky klínovité, na okraji pilovité až zubaté, žláznaté, na vrcholu špičaté, žilnatina je zpeřená, se (11–)17–22 sekundárními žilkami, čepele jsou lysé, na hlavní žilce někdy řídce chlupaté, na rubu na žilkách výrazně chlupaté; palisty jsou 10–50 mm dlouhé, opadavé, asymetrické, úzce podlouhlé až eliptické, celokrajné, lysé nebo řídce chlupaté. Květenství je vrcholičnaté, asymetrické; listeny jsou opadavé, 4–8 mm dlouhé, lysé; samčí květy mají kališní lístky 3–6(–8) mm dlouhé, lysé, korunní lístky 0–2, dlouhé 1,5–4 mm; tyčinek je (24–)39–77; samičí květy mají dva listeny, 2–4,5 mm dlouhé, opadavé, celokrajné, lysé, kališní lístky jsou 3,5–9(–14) mm dlouhé, lysé, korunní lístky chybí nebo je vyvinut jen jeden, 1–4 mm dlouhý. Plody jsou křídlaté tobolky, až 1 cm dlouhé.
Záměny: Tento kostaricko-západopanamský endemit je poněkud podobný ve Střední Americe šířeji zastoupenému druhu Begonia convallariodora, tedy druhu opět skoro křovitému, až 3 m vysokému, s eliptickými listy, zpeřenou žilnatinou a větším počtem sekundárních žilek. Snad nejsnadněji rozpoznatelným rozdílem mezi těmito druhy je (mimo jiné) přítomnost odění u B. cooperi – B. convallariodora je druhem lysým.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 22. 2. 2014 (Kostarika, Reserva de Santa Elena).