Syn.: Bejaria tatei Gleason
Čeleď: Ericaceae – vřesovcovité
Rozšíření: Endemit Guyanské vysočiny popsaný z venezuelské části hory Roraima.
Ekologie: Roste ve vrcholové části stolové hory, ve skalních štěrbinách, na kamenitých a skalnatých teráskách, v nadmořské výšce okolo 2600 m.
Popis: Stálezelený nízký keřík, bohatě větvený, s větvemi chlupatými, hustě olistěnými. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, eliptické až kopinaté, na bázi zaokrouhlené až klínovité, na okraji podvinuté, na vrcholu většinou špičaté, kožovité, na líci žláznaté, chlupaté nebo i lysé, na rubu modrozelené, skoro lysé nebo s krátkými chlupy na střední žilce. Květy jsou nahloučeny v krátkém terminálním hroznu; kalich je zvonkovitý, se 7–8 cípy ve dvou řadách, které jsou vejčité, lysé; koruna je lysá, růžová, se (6–)7(–8) korunními lístky, tyčinek je 12–16, jsou skoro stejně dlouhé jako korunní lístky. Plodem je tobolka.
Poznámka: Rod Bejaria zahrnuje zhruba 15 druhů, které se vyskytují v tropických oblastech Ameriky, především pak v andské oblasti, nejseverněji ze všech zasahuje druh Bejaria racemosa (jihovýchod USA).
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 25. 1. 2016 (Venezuela, Roraima).