Česká jména: svitečka (Presl 1846, Těšitel 1912)
Čeleď: Pittosporaceae R. Br. – slizoplodovité
Rozšíření: Jihoaustralský endemit, jeho areál se táhne podél pobřeží Jižní Austrálie přes Eyrův poloostrov a Klokaní ostrov až po západní část Victorie. Kromě nominátního poddruhu je rozlišován ještě poddruh Billardiera cymosa subsp. pseudocymosa.
Ekologie: Roste v křovinaté vegetační formaci mallee i ve světlých blahovičníkových lesích. Kvete od září do prosince.
Popis: Keř s větvemi šplhavými nebo vystoupavými, štíhlými, lysými. Listy jsou střídavé, téměř přisedlé, úzce eliptické až eliptické, 30–65 mm dlouhé a 6–13 mm široké, lysé nebo na rubu a při okrajích řídce chlupaté. Květy vyrůstají po 5–12 v terminálních vrcholících na krátkých stopkách, kališní lístky jsou kopinaté až vejčité, 3–6 mm dlouhé, řídce chlupaté, koruna je úzce zvonkovitá, 11–18 mm dlouhá, korunní cípy jsou špičaté, bledě modré až bledě nachové; tyčinek je 5, čnělka je 1–3 mm dlouhá. Plodem je vejcovitá tobolka, lysá nebo chlupatá, 8–15 mm dlouhá.
Poznámka: K australskému rodu Billardiera je v současnosti započítáváno 21 druhů (POWO 2024). Jacques-Julien Houtou de Labillardière (1755–1834), na nějž rodové jméno Billardiera odkazuje, byl francouzský přírodovědec.
K čeledi Pittosporaceae je v Austrálii řazeno devět rodů, patří k nim kromě rodu Billardiera například ještě rody Bursaria, Hymenosporum, Marianthus nebo Pittosporum.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 10. 11. 2023 (Austrálie, South Australia, Coorong National Park).