Syn.: Brachypodium commutatum (Schrad.) P.Beauv., Bromus racemosus subsp. commutatus (Schrad.) Syme, Bromus secalinus subsp. commutatus (Schrad.) Lloret, Bromus squarrosus subsp. commutatus (Schrad.) Maire et Weiller, Forasaccus commutatus (Schrad.) Bubani, Serrafalcus commutatus (Schrad.) Bab., Bromus decumbens var. commutatus (Schrad.) Petif, Bromus hordeaceus var. commutatus (Schrad.) Fiori, Bromus mollis var. commutatus (Schrad.) Bab., Bromus mutabilis var. commutatus (Schrad.) F. W. Schultz, Bromus simplex var. commutatus (Schrad.) Pauquy
Česká jména: sveřep pomíchaný (Polívka 1912, Dostál 1950), sveřep luční (Kubát 2002, Kaplan 2019)
Slovenská jména: stoklas zmenený (Dostál 1950)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Pochází patrně ze Středozemí, odkud se už od neolitu začal šířit do dalších míst. Roste v Evropě, v oblasti Kavkazu, v Íránu, Iráku, na Britských ostrovech. Jako novodobě zavlečený je uváděn ze Severní Ameriky, z Nového Zélandu a jihovýchodní Austrálie, z jižní Afriky, z ruského Přímoří, Japonska, Jižní Koreje, Tchaj-wanu, ze severní Argentiny, Uruguaye a jižní Brazílie.
Sveřep luční se u nás vyskytuje spíše roztroušeně, hojnější je snad jen na jižní a jihovýchodní Moravě, zvláště v Bílých Karpatech. V druhé polovině 20. století se stal vzácnějším. V poslední době se zřejmě poněkud šíří, ač ne tak silně, jako například sveřep stoklasa (Bromus secalinus).
Ekologie: Roste na sušších výslunných loukách, nezřídka je též nalézán v ruderální vegetaci na cestách, mezích, úhorech, lomech či pastvinách. Upřednostňuje půdy dobře zásobené živinami.
Popis: Jednoletá, případně ozimá trávovitá bylina, trsnatá, s přímými stébly dlouhými 40–60 cm. Pochvy dolních listů jsou porostlé nazpět směřujícími tuhými chlupy, jazýček je dlouhý až 2 mm, čepele jsou ploché. Lata klásků je dlouhá 15–20 cm, i po odkvětu je volná, převislá. Větévky jsou tenké, drsné, dlouhé až 7 cm, delší než klásky, dolní se 2–3 příosními větévkami. Klásky jsou podlouhle kopinaté, 15–25 mm dlouhé, záhy rozpadavé, s 5–9 květy. Plevy jsou nestejné, úzké, plucha je obvejčitě kopinatá, špičatá, s úzkým bělomazdřitým lemem, nezřetelně sedmižilná, s přímou osinou. Obilka je tenká, plochá, o málo kratší než pluška.
Záměny: Podobných druhů je hned několik, většinou však velmi vzácných. Záměna je asi nejpravděpodobnější za Bromus secalinus, s nímž se vyskytuje na stejných stanovištích a jenž se liší mimo jiné lysými pochvami dolních listů.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam ČR (2012) jej řadí mezi druhy ohrožené (C3).
Fotografováno dne 22. 6. 2024 (Česko, u Třebeně).