Syn.: Brugmansia affinis (Saff.) Moldenke, Brugmansia pittieri (Saff.) Moldenke, Datura affinis Saff., Datura arborea var. aurea (Lagerh.) J. Fraser et Hemsl., Datura aurea (Lagerh.) Saff., Datura pittieri Saff.
Česká jména: harliník (Presl 1846), durman (Slavík et al. 2000), durmanovec (Skalická et al. 2012)
Čeleď: Solanaceae – lilkovité
Rozšíření: Severoandský druh, vyskytoval se zřejmě v horských oblastech Kolumbie a Ekvádoru. Ve volné přírodě však nebyl spolehlivě nikdy zaznamenán, velmi pravděpodobně vyhynul. Jeho populace je udržována v kultuře, je vysazován jako okrasná rostlina, objevuje se tedy i v dalších oblastech severozápadu Jižní Ameriky, kde je však jeho původnost již nejistá (např. hory západní Venezuely).
Ekologie: Původně rostl ve vlhkých i sušších horských lesích, v nadmořských výškách zhruba od 2000 až do 3000 m. V současnosti se objevuje jen na sekundárních stanovištích, především na lokalitách narušovaných lidskou činností.
Popis: Keř až menší strom, 2–5 m vysoký. Listy jsou řapíkaté, v obrysu eliptické až vejčité, až 18 cm dlouhé a zhruba 7,5 cm široké, na okraji chobotnaté až oddáleně zubaté, na líci olysalé, na rubu chlupaté. Květy jsou stopkaté, nicí; kalich je trubkovitý, 13–16 cm dlouhý, bez výraznějších náznaků žeber, víceméně toulcovitý, rozříznutý jen z jedné, eventuálně ze dvou stran, se 2–5 krátkými cípy; koruna je nálevkovitá, žlutá, korunní trubka je 15–18 cm dlouhá, cípy jsou odstálé, nazpět ohrnuté, dlouze zašpičatělé; tyčinek je 5, jsou až 14,5 cm dlouhé, pestík je až 16,5 cm dlouhý. Plodem je vejcovitá tobolka.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2014) řadí tento durman do kategorie druhů v přírodě vyhynulých (EW). Rostliny přežívají jen v kultuře a na sekundárních stanovištích.
Využití: Okrasná rostlina občas pěstovaná v zahradách a parcích subtropických a tropických oblastí, obvykle se ale v kultuře objevuje spíše Brugmansia suaveolens a rostliny hybridní (Brugmansia ×candida).
V Ekvádoru se její listy údajně používají jako prostředek k utišení bolesti zubů, nicméně celá rostlina je silně jedovatá, může vyvolat až bouřlivé halucinace. Původní Američané používali durmany dokonce k rituálním účelům, zřejmě i velmi drastickým. Jejich toxicita byla jednou z příčin likvidace druhu na přírodních stanovištích – byl záměrně vytlačován rovněž z okolí lidských sídel a zahrad.
Fotografováno dne 25. 7. 2018 (Německo, Braniborsko, Postupim, Botanischer Garten der Universität Potsdam).