Augustin Pyramus de Candolle se narodil 4. února 1788 v Ženevě, zemřel 9. září 1841 tamtéž. Švýcarský botanik.
Pocházel ze staré provensálské rodiny, která pro náboženské pronásledování odešla v polovině 16. století do Švýcarska. Studoval v Ženevě, kde ho J. P. E. Vaucher získal pro botaniku. V 18 letech (v roce 1796) odešel do Paříže studovat medicínu. Navštěvoval přednášky botaniky u R. Desfontaines. Jeho první práce Histoire Plantarum Succulentarum (4 díly, 1799–1837, s ilustracemi Redoutéovými) a Astragalogia (1802) na něj upozornily G. Cuviera, pro kterého pak pracoval jako zástupce v Collége de France v roce 1802, a J. B. Lamarcka, který ho pověřil uveřejněním 3. edice Flore française (1803–1815). Tam vložil své Principes élémentaires de botanique jako úvod, obsahovaly první ukázku jeho základů klasifikace, založenou na přírodních metodách (oproti umělému systému Linnéovu).
V roce 1804 získal titul doktor medicíny na fakultě lékařství v Paříži na základě disertace o léčivých vlastnostech rostlin. Publikoval Essai sur les propriétés médicales des plantes, hned potom v roce 1806 Synopsis plantarum in flora Gallica descriptarum. Na přání francouzské vlády následujících 6 let pracoval na botanickém a zemědělském průzkumu celého státu. Výsledky pak vyšly v roce 1813 (v Mémoires de la Société d´agriculture, 1807–1813). Po smrti P. M. A. Broussoneta byl v roce 1807 jmenován profesorem botaniky na fakultě medicíny univerzity v Montpellieru, v roce 1810 pak přešel na nově vzniklou katedru botaniky na fakultě přírodních věd téže univerzity. V roce 1807 se vydal do západních Pyrenejí, kde studoval místní flóru. V Montpellieru publikoval Théorie élémentaire de la botanique (1813). V roce 1816 přešel do Ženevy, kde byl v roce 1817 jmenován na nově vytvořenou profesuru přírodních věd na Ženevské univerzitě. Zbytek života trávil propracováváním a doplňováním svého přirozeného systému botanické klasifikace. Výsledky jeho práce byly publikovány nejdříve v Regni vegetabilis systema naturale (1817–1821), ale dokončil jen 2 díly. Uvědomil si, že je nemožné zpracovat v tak rozsáhlém měřítku popisy všech známých rostlin. Proto v roce 1824 začal méně rozsáhlé dílo se stejným zaměřením – Prodromus Systematis Naturalis Regni Vegetabilis, i u této práce dokázal do roku 1841 dokončit jen 7 dílů, tj. asi 2/3 předpokládaného celku. V práci ho brzdily zdravotní problémy. Prodromus Systematis Naturalis Regni Vegetabilis měl nakonec 17 svazků, vycházel v letech 1824–73 a dílo dokončil syn Alphonse a vnuk Anne Casimir de Candolle (1836–1918).
Další práce de Candolleovy práce jsou – Organographie végétale (2 svazky, 1827), Physiologie végétale (3 díly, 1832), Mémoires sur la famille des légumineuses (1825).
Svou myšlenkou boje různých druhů mezi sebou o prostor ovlivnil Darwina. Darwin četl v roce 1826 Candollův přirozený systém, v roce 1838 se v Británii dokonce sešli.
Používaná standardní botanická zkratka jména je DC. Na jeho počest byl pojmenován rod Candollea, ale jméno bylo použito pro více rodů, proto neplatně; dnes se objevuje pouze u rodu Stylidium Sw. jako synonymum Candollea Labill., sloupatka, Stylidiaceae; pro Swartzia brachystachya DC. jako synonymum Candolleodendron brachystachyum (DC.) R. S. Cowan, Caesalpiniaceae; u druhů je použito jméno candollei např. u Mesembryanthemum, Anthriscus, Bupleurum, Aster, Gerbera, Hieracium, Begonia, Sedum aj.
Alphonse Louis Pierre Pyramus de Candolle, syn Augustina Pyrama de Candolle, se narodil 28. října 1806 v Paříži, zemřel 4. dubna 1893 v Ženevě.
Nejdříve studoval práva, postupně se začal věnovat botanice. Nakonec následoval otce na katedře na Ženevské univerzitě a pokračoval jeho v práci na Prodromu. Publikoval mnoho botanických prací, spolupracoval se svým synem Anne Casimir de Candolle (1836–1918, standardní botanická zkratka C. DC.).
Dokončil a rozšířil přirozený systém rostlin Prodromus systematis naturalis (17 svazků 1841–73), publikoval i další práce Monographiae phanerogamarum Prodromi nunc continuatio, nunc revisio (9 svazků, 1878–1896, se synem A. C. P. de Candolle), Origine des plantes cultives (3 vydání, 1882, 1883, 1886). Vytvořil první Kód botanické nomenklatury, který byl přijal Mezinárodním botanickým kongresem v roce 1867. Byl to prototyp dnes platného Mezinárodního kódu botanické literatury. V roce 1889 ho Linnean Society of London ocenila Linnéovou medailí.
Standardní botanická zkratka jeho jména je A. DC.