Syn.: Carduus canaliculatus Dulac, Carduus carlinaefolius Ten., Carduus carlinoides Ten., nom. illeg., Carduus chrysacanthus var. semiglaber Fiori, Carduus martrinii Timb., Carduus petrophilus Timb.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Endemit jižní poloviny Apeninského poloostrova, roste jen v Itálii v provinciích Marche, Umbrie, Lazio, Abruzzo, Molise, Kampánie, Apulie, Basilicata a Kalábrie.
Ekologie: Stanovištěm jsou travnaté svahy a částečně narušená místa kolem sutí nebo podél cest v nadmořských výškách (750–)1600–2400 m, preferuje vápencový podklad.
Popis: Vytrvalá bylina vysoká 30–50 cm; lodyha je přímá, křídlatá, pavučinatě chlupatá, s ostny 1–1,5 cm dlouhými. Listy jsou střídavé, peřenosečné, 10–15 cm dlouhé a 2–3 cm široké, s 10–15 úkrojky zakončenými žlutým ostrým trnem. Úbory nahloučené na vrcholu lodyhy dosahují průměru 4–5 cm; zákrov je polokulovitý, 2–2,5 cm dlouhý, pavučinatě chlupatý, zákrovní listeny jsou 2–2,5 cm dlouhé, na bázi bylinné, na vrcholu zakončené tuhým žlutým ostnem; květy jsou nálevkovité, 2,3–2,6 cm dlouhé, červenofialové. Plody jsou nažky, na vrcholu s jednoduchým, 2–2,2 cm dlouhým chmýrem.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 2. a 3. 7. 2015 (Itálie, NP Gran Sasso e Monti della Laga, Campo Imperatore a Sella di Monte Aquila).