Syn.: Juncus hostii Tausch, nom. illeg., Juncus schranckii K. Moll, Juncus trifidus subsp. hostii Hartm., Juncus trifidus subsp. monanthos (Jacq.) Asch. et Graebn., Oreojuncus monanthos (Jacq.) Záv. Drábk. et Kirschner
Čeleď: Juncaceae Juss. – sítinovité
Rozšíření: Roste v Alpách od Francie až po Rakousko, v Itálii rovněž ve vysokých skupinách centrálních Apenin. Výskyt v dalších pohořích je nejistý, rovněž údaje ze Severní Ameriky vyžadují ověření.
Ekologie: Stanovištěm jsou trávníky nad horní hranicí lesa, zejména na vyfoukávaných místech, a to na vápnitých podkladech. Ve středoevropských a jihoevropských horách se vyskytuje v nadmořských výškách 1800–2600 m.
Popis: Hustě trsnatá vytrvalá bylina vysoká 10–17 cm; oddenek je mnohohlavý; lodyhy jsou přímé, olistěné. Listy mají na bázi hnědé až černohnědé, lesklé pochvy, na vrcholu protažené do třásnitých oušek, čepel je velmi tenká. Květy jsou zpravidla jednotlivé, podepřené listeny, které napodobují listy, alespoň jeden z nich vyrůstá těsně pod květem, ostatní jsou 0,7–3 cm dlouhé; okvětí je tvořeno 6 téměř černými, lesklými lístky asi 4 mm dlouhými; tyčinek je 6; gyneceum srůstá z 3 plodolistů a tvoří svrchní semeník. Plody jsou tobolky asi 5 mm dlouhé, na vrcholu krátce hrotité.
Poznámka: Druh blízce příbuzný a velmi podobný sítině trojklané (Juncus trifidus), od které se odlišuje povětšinou jednotlivými květy a tmavšími, lesklými pochvami přízemních listů, a také vazbou na vápencové podloží – sítina trojklaná se vyskytuje na podkladech kyselých. Někteří badatelé poznamenávají, že J. monanthos roste většinou jednotlivě a na rozdíl od J. trifidus zpravidla netvoří porosty.
Fotografovala Alena Vydrová, dne 3. 7. 2015 (Itálie, NP Gran Sasso e Monti della Laga, Campo Pericolo).