Syn.: Antirrhinum oppositiflorum Poir., Antirrhinum villosum L., Chaenarrhinum macrocalyx Pomel, Chaenorhinum macrocalyx Pomel
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité
Rozšíření: Pochází z jihu Pyrenejského poloostrova a ze severní Afriky, kde roste v Maroku a Alžírsku. V areálu se rozlišují dva poddruhy; zobrazené rostliny odpovídají nominátní subsp. villosum.
Ekologie: Stanovištěm jsou štěrbiny skal, zejména vápencových a pískovcových, ale roste i na sádrovci, vystupuje do nadmořské výšky 1800 m.
Popis: Vytrvalá trsnatá bylina s poléhavými až vystoupavými, hustě chlupatými až žláznatými lodyhami, dorůstá výšky až 45 cm. Listy jsou vstřícné, nejvyšší vzácně střídavé; řapík je 2,5–5,5 mm dlouhý, čepel je vejčitá, obkopinatá až okrouhlá, 6–22 mm dlouhá a 3–10 mm široká, chlupatá nebo žláznatá, na bázi zúžená až uťatá, celokrajná, na vrcholu tupá. Květenství je zkrácený hrozen 5–25 souměrných 5četných oboupohlavných květů; listeny jsou vejčité, 10–15 mm dlouhé; květní stopky jsou 4–18 mm dlouhé; kališní cípy jsou poněkud nestejné, čárkovité až obkopinaté, 3,5–10 mm dlouhé, hustě žláznaté; koruna je 10–19 mm dlouhá, pyskatá, světle modrofialová, s tmavšími žilkami, val dolního pysku je žlutavý, cípy jsou vykrojené, ostruha je 1,5–4 mm dlouhá, kuželovitá, tupá; tyčinky jsou 4; semeník je dvoupouzdrý. Plody jsou kulovité tobolky 1,5–4 mm dlouhé, žláznaté.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 15. 5. 2017 (Španělsko, El Torcal de Antequera).