Syn.: Chironia baccata Hoffmanns., Chironia parviflora Salisb., Roeslinia baccifera G. Don
Čeleď: Gentianaceae – hořcovité
Rozšíření: Druh jižní Afriky, vyskytuje se v Kapsku a jihoafrické provincii KwaZulu-Natal, častý je především v pobřežních oblastech.
Ekologie: Roste na písčinách, písečných dunách i skalnatých svazích, obvykle v lehkém zástinu jiných rostlin, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1450 m. Kvete od listopadu do února, jednotlivé květy se mohou objevovat i později.
Popis: Vytrvalá bylina až polokeřík s lodyhami až 100 cm dlouhými, na bázi dřevnatými, hranatými, větvenými, olistěnými. Listy jsou vstřícné, přisedlé, čárkovité, celokrajné, na vrcholu špičaté. Květy jsou terminální, stopkaté, vyrůstají jednotlivě nebo po 2–3, jsou oboupohlavné, 5četné, dosahují až 15 mm v průměru; kališní cípy jsou vejčité, tupé nebo špičaté; korunní trubka je delší než kalich, korunní cípy jsou podlouhle vejčité, růžové; tyčinek je 5, prašníky jsou žluté, čnělka je delší než tyčinky, zahnutá. Plodem je dužnatá kulovitá bobule, v době zralosti červená.
Využití: Rostlina je jedovatá (především pro pasoucí se ovce), jihoafrická tradiční medicína ji však rovněž používá k léčbě řady nemocí a neduhů. Je také vysazována jako okrasná trvalka v jihoafrických zahradách.
Poznámka: K rodu Chironia je v současnosti řazeno 25 druhů (POWO 2021), které se vyskytují v tropické východní a jižní Africe, od jihozápadní Tanzanie až po pobřeží Jihoafrické republiky.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 16. 4. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Robberg Peninsula).