Syn.: Acinos transsilvanica Schur, Calamintha acinifolia Sennen, Calamintha alboi Sennen, Calamintha athonica Rchb., Calamintha barolesii Sennen, Calamintha bonanovae Sennen, Calamintha bonanovae Sennen et Pau, Calamintha brevisepala Sennen, Calamintha caballeroi Sennen et Pau, Calamintha cacuminiglabra Sennen, Calamintha cantabrica Sennen et Elias, Calamintha dilatata Schrad., Calamintha dufourii Sennen, Calamintha enriquei Sennen et Pau, Calamintha eriocaulis Sennen, Calamintha ferreri Sennen, Calamintha gillesii Sennen, Calamintha guillesii Sennen, Calamintha josephi Sennen, Calamintha largiflora Klokov, Calamintha litardierei Sennen, Calamintha longiracemosa Sennen, Calamintha mollis Jord. ex Lamotte, Calamintha nepeta (L.) Savi, Calamintha nepetoides Jord., Calamintha obliqua Host, Calamintha officinalis var. nepeta (L.) Rchb. et Rchb. f., Calamintha parviflora Lam., nom. illeg., Calamintha peniciliata Sennen, Calamintha rotundifolia Host, Calamintha sennenii Cadevall, Calamintha suavis Sennen, Calamintha thessala Hausskn., Calamintha transsilvanica (Jáv.) Soó, Calamintha trichotoma Moench, Calamintha vulgaris Clairv., Faucibarba parviflora Dulac, nom. illeg., Melissa aetheos Benth., Melissa nepeta L., Melissa obtusifolia Pers., Melissa parviflora Salisb., nom. illeg., Micromeria byzantina Walp., Micromeria canescens Walp., nom. illeg., Satureja calamintha var. nepeta (L.) Briq., Satureja calamintha subsp. nepeta (L.) Briq., Satureja calamintha var. nepetoides (Jord.) Briq., Satureja mollis (Jord. ex Lamotte) E. Perrier, Satureja nepeta (L.) Scheele, Satureja nepetoides (Jord.) Fritsch, Thymus athonicus Bernh. ex Rchb., Thymus minor Trevir., Thymus nepeta (L.) Sm.
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Rozšíření: Druh s rozsáhlým areálem, který se táhne ve Středozemí od Španělska po Turecko, na sever zasahuje i do Švýcarska, jižního Rakouska a Maďarska, do celé vnitrozemské části bývalé Jugoslávie i do Bulharska. Dále roste na Krymu a v podhůří Kavkazu na jižní i severní straně (až po Ázerbájdžán). Ve Středozemním moři ji najdeme i na většině ostrovů mimo Kypr a dále v severní Africe v pruhu od Maroka po Tunisko. Vytváří několik poddruhů, naše obrázky odpovídají nominátnímu.
Ekologie: Roste na pastvinách, suchých loukách, kamenitých svazích, v podrostu řídkých lesíků, ale i na úhorech a na zdech. Lokality leží od hladiny moře až do nadmořské výšky 1500 m.
Popis: Vytrvalý polokeřík, 20–40(–80) cm vysoký, vonící po mátě; stonky jsou vystoupavé, na bázi dřevnaté, pokryté polopřitisklými chloupky. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, jejich čepel je vejčitá, 2,7–3,5 cm dlouhá a 1,5–2,5 cm široká, na okraji podvinutá, mělce zubatá nebo celokrajná. Květy jsou uspořádány ve zkrácených vstřícných vidlanech o 10–20 krátce stopkatých květech; kalich je trubkovitý, 3–4 mm dlouhý, kališní zuby jsou 0,5–2 mm dlouhé, dolní nápadně delší; koruna je pyskatá, chlupatá, bělavá nebo světle růžová, s trubkou 8–10 mm dlouhou, dolní pysk je 4–5 mm dlouhý, s bělavým středem s tmavším proužkováním; tyčinky jsou 4. Plody jsou tvrdky ve vytrvalém kalichu.
Využití: Místy se pěstuje jako nenáročná ozdobná trvalka; voňavá nať se v italské kuchyni využívá rovněž jako koření, případně se jí aromatizují likéry.
Poznámka: Podobný druh Clinopodium sylvestre se liší delšími kalichy se zuby 2–4 mm dlouhými.
Fotografováno dne 28. 8. 2015 (Itálie, Umbrie, Assisi).