Syn.: Coix agrestis Lour., Coix arundinacea Lam., Coix exaltata Jacq. ex Spreng., Coix exaltata Jacq., Coix gigantea J. Jacq., nom. illeg., Coix lacryma L., nom. illeg., Coix ouwehandii Koord., Coix ovata Stokes, nom. illeg., Coix palustris Koord., Coix pendula Salisb., nom. illeg., Coix pumila Roxb., Coix stigmatosa K. Koch et Bouché, Lithagrostis lacryma-jobi (L.) Gaertn., Sphaerium lacryma (L.) Kuntze, nom. illeg.
Česká jména: slzovka obecná, slzovka porcelánová (Mareček 1994)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Pochází z východní Asie, kde roste od Srí Lanky přes Indii do Číny a Malajsie, dále na Tchaj-wanu, Filipínách, v Indonésii a na Nové Guinei. V současné době se pěstuje v tropech i subtropech celého světa, místy zplaňuje a může mít až invazní charakter.
Ekologie: V domovině roste podél vodních toků, v bažinatých údolích, v oblastech, kde se pěstuje, také zplaňuje na úhorech, rumištích a podél komunikací.
Popis: Statná jednoletá jednodomá tráva; stébla jsou 1–3 m vysoká, větvená, s více než 10 oddálenými kolénky. Listové pochvy jsou lysé, kratší než internodia; čepele jsou čárkovitě kopinaté, 10–40 cm douhé a 1,5–7 cm široké, většinou lysé, na bázi srdčitě přisedlé a s jazýčkem 0,6–1,2 mm dlouhým, na okraji drsné, špičaté. Početná květenství vyrůstají v paždí horních listů; každé květenství nese srostlý toulcovitý útvar, vzniklý z listenů, který uzavírá přisedlý hrozen s jediným samičím kláskem; z otvoru na vrcholu tohoto útvaru vyrůstá stopkaté květenství se samčími klásky, uspořádanými v párech, resp. v trojicích; samčí květenství po odkvětu opadává. Zmíněný toulcovitý útvar bývá válcovitý až kulovitý, (4–)7–12(–15) mm dlouhý, tvrdý, zpočátku slonovinově bílý, později někdy tmavnoucí; ve zralosti je téměř vyplněn obilkou, která je z jedné strany vyklenutá, z druhé nese podélnou rýhu.
Využití: Velmi rychle rostoucí rostlina s velkou tvorbou biomasy, proto se místy pěstuje jako pícnina. Značný význam mají chutné obilky, které jsou obsahují mnoho škrobu – lze je připravovat podobně jako kroupy, případně z pražených obilek lze připravovat meltu. Velké využití má i v lidovém léčitelství, zejména při střevních potížích, ale i při horečce, artritidě a při některých kožních onemocněních; v poslední době byl prokázán i cytostatický účinek při léčbě zhoubných nádorů. V současné době se vyloupané obilky slzovky objevují i ve specializovaných obchodech u nás pod označením hato mugi nebo Pearl Barley, ačkoli s ječmenem nemá mnoho společného.
Z nevyloupaných „plodů“, které mají připomínat slzy biblického Jóba, lze vyrábět různé ozdobné předměty, např. růžence.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 13. 9. 2009 (Réunion, Grand Ètang).