Syn.: Crescentia acuminata Kunth, Crescentia angustifolia Willd. ex Seem., nom. inval., Crescentia arborea Raf., Crescentia cuneifolia Gardner, Crescentia fasciculata Miers, Crescentia latifolia Raf., nom. illeg., Crescentia plectantha Miers, Crescentia pumila Raf., Crescentia spathulata Miers
Česká jména: kujeta hruboplodá (Presl 1846)
Čeleď: Bignoniaceae Juss. – trubačovité
Rozšíření: Středoamerický druh s přesahem do Kolumbie, ale i na jižní Floridu a na Antily; ve Střední Americe je rozšířen od jižního Mexika po Panamu. Druh se ve své domovině odedávna pěstuje a přirozené rozšíření není úplně jasné; pěstuje se a zplaňuje i jinde v tropech, např. v dalších částech Jižní Ameriky, v západní Africe i v jihovýchodní Asii.
Ekologie: Roste v oblastech s periodou sucha, provází savanu nebo poloopadavé lesy; vystupuje do nadmořských výšek 1200 m. Květy se otevírají v noci a jsou opylovány netopýry.
Popis: Poloopadavý keř nebo strom až 10 m vysoký, s prutovitými, v mládí hranatými větvemi; kmen dorůstá až do tloušťky 30 cm, s tmavošedou borkou. Listy jsou střídavé, vyrůstají ve svazečcích, jsou jednoduché, přisedlé, obkopinaté, 5–25 cm dlouhé a 1–7 cm široké; na bázi zúžené, celokrajné, na vrcholu tupé nebo špičaté. Květy vyrůstají jednotlivě nebo ve dvojicích přímo z kmene nebo starších větví, nepříjemně páchnou; kalich je hluboce dvoudílný, 1,8–2,5 cm dlouhý; koruna je trubkovitě zvonkovitá, zahnutá, 4–7 cm dlouhá a 3–4 cm široká, s trojúhelníkovitými, až 4 cm dlouhými cípy, žlutavá nebo zelenavá, s purpurovými proužky; tyčinky jsou 4, dvojice jsou nestejně dlouhé; semeník je svrchní. Plod je elipsoidní až kulovitý, velmi tvrdý, až 30 cm dlouhý a 20 cm široký, zelený, v době plné zralosti žlutý až hnědý; v dužnině se nacházejí početná malá semena.
Využití: Rostlina je označována jako kalebasový strom. Vydlabané plody byly odedávna využívány jako nádoby, případně se z nich dělaly bubínky, Presl hovořil i o magických úkonech, které karibští domorodci s plody naplněnými kamínky a kukuřicí vykonávali (hovořili jejich prostřednictvím se svým bohem).
Záměny: Velmi blízce příbuzným druhem je Crescentia alata, která má poněkud menší plody a alespoň některé listy trojčetné, s nápadně křídlatým řapíkem. Oba druhy se zřejmě snadno kříží.
Poznámka: Rodové jméno této dřevině propůjčil středověký italský právník a v neposlední řadě i významný agronom Pietro Crescenzi.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 23. 2. 2009 (Kostarika, distr. Liberia, Salto).