Syn.: Callitropsis macrocarpa (Hartw.) D. P. Little, Cupressus hartwegii Carrière, Cupressus lambertiana Carrière, Cupressus lambertiana var. fastigiata Carrière, Cupressus macrocarpa Hartw. ex Gordon, Cupressus macrocarpa var. angulata Lemmon, Cupressus macrocarpa var. crippsii R. Sm., Cupressus macrocarpa f. crippsii (R. Sm.) Rehder, Cupressus macrocarpa var. farallonensis Mast., Cupressus macrocarpa f. fastigiata (Carrière) Rehder, Cupressus macrocarpa var. lambertiana (Carrière) Mast., Cupressus macrocarpa subsp. lobosensis Silba, Cupressus macrocarpa f. lutea (Webster) Rehder, Cupressus macrocarpa var. lutea Webster, Cupressus macrocarpa f. pygmaea A. B. Jacks., Cupressus reinwardtii Beissn., Hesperocyparis macrocarpa (Hartw.) Bartel, Neocupressus macrocarpa (Hartw.) de Laub.
Česká jména: cypřiš velkoplodý (Klika et al. 1953)
Čeleď: Cupressaceae Bartl. – cypřišovité
Rozšíření: Severoamerický druh, pochází z pobřeží střední Kalifornie. V současné době je přirozený výskyt omezen na reliktní populace ve dvou malých hájích nedaleko Monterey (Cypress Point Pebble Beach a Point Lobos). C. macrocarpa je hojně vysazovaný a zdomácnělý podél pobřeží Kalifornie a na sever do Washingtonu a v teplých mírných a subtropických oblastech po celém světě. V Evropě je pěstovaný ve Velké Británii, Francii, Irsku, Řecku, Itálii, Portugalsku a na Sicílii. Na Novém Zélandu má zvláště vhodné podmínky růstu a již zde zdomácněl.
Ekologie: Přirozeným prostředím jsou pobřežní útesy s nadmořskou výškou 5–35 m v oblastech, kde jsou chladná a vlhká léta s četnými mlhami a mírné zimy.
Popis: Středně velký strom se širokou korunou, dorůstající výšky 25 m; na chráněných lokalitách je vzpřímený a až 40 m vysoký, s průměrem kmene až 2,5 m; na místech vystavených větru je koruna poměrně řídká, nepravidelná a plochá, často složená jen z několika velkých větví nízko nad zemí. Borka je hrubá, vláknitá. Olistěné větévky jsou husté, vyrůstají křižmo, mají průměr 1,5–2 mm. Jehlice jsou šupinovité, 2–5 mm dlouhé, na špičce tupé, střechovitě uspořádané. Semenáčky až do stáří jednoho roku mají jehlicovité listy 4–8 mm dlouhé. Rozdrcené výhonky vydávají citrónovou vůni. Samčí šištice jsou 3–5 mm dlouhé, žlutozelené; uvolňují pyl brzo na jaře. Semenné šištice jsou kulovité až podlouhlé, 2–4 cm dlouhé, se 6–14 polygonálními šupinami; ve zralosti (asi po 2 letech po opylení) hnědé, šupiny jsou téměř ploché. Semena jsou tmavě hnědá, 5–6 mm dlouhá.
Ohrožení a ochrana: Podle kritérií IUCN je tento druh zařazen ke zranitelným druhům (VU).
Využití: Druh je široce pěstovaný jako okrasný strom v zahradách a parcích (nikoli však u nás), pěstuje se i jako hrnková rostlina a bonsaj; je vyšlechtěna řada kultivarů. Dřevo je používáno při stavbě lodí, v nábytkářství, řezbářství, na sloupky a také jako palivové dříví. V Austrálii a na Novém Zélandu se C. macrocarpa nejčastěji pěstuje jako větrolam nebo pro dřevo. V Keni byly činěny pokusy pěstovat tento druh pro dřevo.
Fotografováno dne 19. 8. 2014 (USA, Kalifornie, San Francisco).