DICOMA INCANA (Baker) O. Hoffm.

Syn.: Brachyachaenium incanum Baker, Dicoma cowanii S. Moore, Dicoma tomentosa Klatt, nom. illeg.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Dicoma incana

Rozšíření: Endemit Madagaskaru, údaje o jeho výskytu na jihu Afriky jsou velmi pravděpodobně mylné. Na ostrově se vyhýbá jen nejvlhčím oblastem na východě ostrova, stejně tak chybí v jeho nejsušší jihozápadní části, byl zaznamenán v provinciích Fianarantsoa, Mahajanga a Toliara.

Ekologie: Roste v suchých a polosuchých lesích a křovinách, v křovinaté savaně, na dunách a pobřežních písčinách, také na antropicky ovlivněných stanovištích, a to od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1300 m. Kvete po celý rok.

Dicoma incana

Popis: Poloopadavý keř až malý strom, 2–6 m vysoký, se šedohnědou borkou. Listy jsou krátce řapíkaté, eliptické až obkopinaté, 2,5–5 cm dlouhé a 1–1,5 cm široké, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu zaokrouhlené, mírně kožovité, bíle plstnaté, na líci někdy olysalé. Úbory jsou skoro přisedlé, až polokulovitě rozevřené, vyrůstají v úžlabí listů v horní části větví; zákrov je až 15 mm dlouhý, zákrovní listeny jsou tuhé, kopinaté, na okraji blanité, špičaté, chlupaté nebo olysalé; všechny květy jsou trubkovité, nažloutlé, úzké, zhruba stejně dlouhé jako zákrovní listeny. Plodem je nažka asi 3 mm dlouhá, s chmýrem.

Poznámka: Rod Dicoma zahrnuje asi 37 druhů, které se vyskytují v subsaharské Africe a na jihu Arabského poloostrova, jeden druh (zde představovaný) najdeme i na Madagaskaru.

Dicoma incana
Dicoma incana
Dicoma incana
Dicoma incana
Dicoma incana

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 13. 10. 2016 (Madagaskar, NP Isalo).