Syn.: Echinops multiflorus Lam., Echinops paniculatus Jacq., Echinops cirsiifolius C. Koch, Echinops viscosus Wierzb. in Griseb. et Schenk
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Původním je tento druh zřejmě v jižní Evropě a v jižních oblastech střední Evropy, v předhůří Kavkazu a na jižní Sibiři. Druhotně se rozšířil i do severněji položených oblastí střední Evropy a do Severní Ameriky.
U nás se vyskytuje jako zplanělý až zdomácnělý roztroušeně po celém území, především v teplejších oblastech.
Ekologie: Roste na výslunných stanovištích dotčených lidskou činností, kolem cest, na náspech, v příkopech, na půdách humózních i písčitých, mírně bazických. Kvete od července do září.
Popis: Vytrvalá bylina, 60–220 cm vysoká, lodyha přímá, jednoduchá nebo nahoře větvená, žebernatá, žláznatě chlupatá. Přízemní listy jsou řapíkaté, v růžici, až 70 cm dlouhé, v obrysu eliptické až kopinaté, peřenosečné až peřenoklané, lodyžní listy řapíkaté až přisedlé, eliptické až vejčité, 1–2krát peřenoklané, s ostnitými úkrojky, na líci sytě zelené, na rubu bělavě vlnaté. Kulovité strbouly jednotlivé na konci větví, 3–6 cm v průměru, stopky strboulů s červenohnědými žláznatými chlupy, květy trubkovité, koruna bělavá, 5četná. Plodem je nažka.
Poznámka: Jedná se o dobrou včelařskou rostlinu, občas se pěstuje i v zahradách pro okrasu, používá se také do suchých květinových vazeb.
Fotografováno dne 24. 7. 2005 (Česko, Morava, Trkmanice).