ECHINOSPARTUM HORRIDUM (M. Vahl) Rothm.

Syn.: Cytisanthus horridus (Vahl) Gams, Genista horrida (M. Vahl) DC.
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Echinospartum horridum
Rozšíření: Vyskytuje se ve Francouzském středohoří (Massif Central) a v Pyrenejích (kromě jejich východní španělské oblasti). Rod Echinospartum zahrnuje asi 5 druhů, všechny se vyskytují v jihozápadní Evropě, na Pyrenejském poloostrově, s eventuálním přesahem do Francie.
Ekologie: Roste na slunných kamenitých loukách a skalnatých svazích, v chudých a mělkých vápenitých půdách, v nadmořské výšce (600–)1200–2200 m. Kolonizuje erodované půdy a spáleniště, porůstá velké plochy. Kvete od června do srpna.
Echinospartum horridum
Popis: Keř bohatě větvený, kompaktní, hustě trnitý, dorůstá výšky až 40 cm, výjimečně až 2 m. Větvení je vstřícné nebo přeslenité; mladé výhony jsou na povrchu rýhované, se 6 žebry, hedvábitě pýřité, později olysávají. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, 3četné, lístky jsou 4,5–8 mm dlouhé, úzce kopinaté, na rubu pýřité. Květy vyrůstají jednotlivě nebo ve dvojicích na koncích výhonů; listeny jsou vejčité až skoro okrouhlé, 2,5 mm dlouhé, dlouze zašpičatělé; kalich je 7–11 mm dlouhý, lysý nebo chlupatý, dvoupyský, horní pysk je menší, jeho cípy 6–7 mm dlouhé, široce kopinaté, cípy dolního pysku až 4 mm dlouhé, trojúhelníkovité, centrální je čárkovitý; koruna je žlutá, pavéza 10–16 mm dlouhá, oválná až vejčitá, křídla jsou 10–14 mm dlouhá, lysá nebo s chloupky u okraje, kýl je 10–14 mm dlouhý, chlupatý. Plodem je vejcovitý lusk 13–20 mm dlouhý, zašpičatělý, hedvábitě chlupatý; se 2–3 hnědými semeny.
Ohrožení a ochrana: Ve Francii je druhem zákonem chráněným.
Poznámka: Asi po 4 letech růstu získává keř oblý tvar a od 30. do 40. roku života začíná od středu usychat. Na pastvinách jej pastýři pravidelně vypalují, semena po požárech dobře klíčí a po několika letech se porost znovu obnovuje.
Echinospartum horridum
Echinospartum horridum
Echinospartum horridum
Echinospartum horridum
Echinospartum horridum
Fotografováno dne 17. 7. 2015 (Španělsko, Pyreneje, NP Ordesa y Monte Perdido).