Syn.: Charia chevalieri C. DC., Charia indeniensis A. Chev., Ekebergia buchananii Harms, Ekebergia chevalieri (C. DC.) Harms, Ekebergia complanata Baker f., Ekebergia dahomensis A. Chev., nom. inval., Ekebergia holtzii Harms, Ekebergia indeniensis (A. Chev.) Harms ex Engl., Ekebergia meyeri C. Presl ex C. DC., Ekebergia mildbraedii Harms, Ekebergia petitiana A. Rich., Ekebergia ruppeliana (Fresen.) A. Rich., Ekebergia senegalensis Fuss, Polyscias lepidota Chiov., Trichilia capensis (Sparrm.) Pers., Trichilia eckebergia E. Mey., Trichilia ekebergia E. Mey. ex Sond., Trichilia rueppelliana Fresen.
Čeleď: Meliaceae Juss. – zederachovité
Rozšíření: Pochází ze subsaharské Afriky. Velký areál se rozkládá v pruhu od Senegalu na západě po Súdán na východě, na východě kontinentu zasahuje na jih až po Jihoafrickou republiku do provincie Eastern Cape; také se vyskytuje v Angole.
Ekologie: Roste v monzunových a galeriových lesích, na východě Afriky i v stromových savanách a v horských lesích, vystupuje až do nadmořské výšky 3000 m. Provází obvykle hlubší písčité půdy, v savanách často roste na rozpadlých termitištích.
Popis: Stálezelený, někdy poloopadavý dvoudomý strom, dorůstá výšky 20–30 m; kmen je obvykle přímý, až 12 m vysoký a až 1 m v průměru, borka je v mládí hladká, později šupinovitá, v různých odstínech šedé; letorosty jsou krátce pýřité, olysávají. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, s 3–7(–8) jařmy; řapík je 2,5–10 cm dlouhý, na bázi ztloustlý; lístky jsou vstřícné, krátce řapíčkaté, kopinaté, 3–13(–14,5) cm dlouhé a 1,5–6 cm široké, s 10–15 páry postranních žilek, na bázi asymetrické, klínovité až zaokrouhlené, celokrajné, na vrcholu špičaté až zašpičatělé. Květenství je úžlabní lata až 20 cm dlouhá, krátce pýřitá; květy jsou jednopohlavné, samčí i samičí velmi podobné, obvykle 5četné; květní stopky jsou asi 2 mm dlouhé; kališní lístky jsou na bázi srostlé, 1–3 mm dlouhé, vně krátce chlupaté; korunní lístky jsou volné, 4–7 mm dlouhé, bělavé; v samčích květech je 10 tyčinek nitkami srostlých a pistillodium; v samičích květech jsou staminodia a svrchní semeník s čnělkou 0,5–1 cm dlouhou. Plodem je kulovitá až elipsoidní růžová až hnědočervená peckovice 1–2(–3) cm dlouhá, s 2–4 peckami.
Využití: Bělavé nebo narůžovělé dřevo je kvalitní, vhodné k výrobě nábytku i na lehké konstrukce, vyrábějí se z něj četné užitkové předměty. Borka obsahuje velké množství taninu a byla využívána v koželužství. Plody lze konzumovat, ale nemají valnou chuť. Borka, listy a kořeny mají všestranné využití i v lidovém léčitelství, zejména při onemocnění ledvin a jater, ale i při horečkách a bolestech hlavy. Stromy se sázejí na přistiňování kávových plantáží i jako protierozní ochrana, květy jsou zdrojem nektaru.
Poznámka: Carl Gustaf Ekeberg (1716–84) studoval chemii a medicínu, později působil jako námořní kapitán a plavil se především do Indie a Číny; o svých zážitcích napsal několik cestopisů. Spolupracoval s Andersem Sparrmanem (1748–1820), který zhodnotil jeho přírodovědné objevy.
Fotografováno dne 22. 4. 2018 (Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).