Mezi základními díly české botanické literatury představuje devítisvazková Květena České republiky dosud nejrozsáhlejší encyklopedické dílo. Je to komplexní taxonomické a chorologické zpracování s karyologickou, ekologickou a cenologickou charakteristikou druhů rostoucích na území ČR. V rozmezí let 1988–2010 bylo publikováno osm svazků, které zahrnují 181 čeledí cévnatých rostlin s 2954 druhy. Devátý svazek se připravuje pro tisk.
První díl obsahuje vedle všeobecné části (stručná historie floristicko-fytogeografického výzkumu, neživá příroda ve vztahu k flóře a vegetaci, vegetační a fytogeografická charakteristika květeny ČR, přehled vyšších vegetačních jednotek, regionálně fytogeografické členění ČR, pojetí základních taxonomických kategorií, zásady zpracování českého jmenosloví, obsáhlý terminologický slovník, přehled základní literatury) zpracování kapraďorostů, nahosemenných a 16 čeledí dvouděložných, např. leknínovité (Nymphaeaceae), čemeřicovité (Helleboraceae), pryskyřníkovité (Ranunculaceae), makovité (Papaveraceae) a jilmovité (Ulmaceae).Vyšlo 1988; 557 str.
Editoři: Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. a Kovanda M.
Druhý díl zahrnuje 29 čeledí dvouděložných, např. bukovité (Fagaceae), břízovité (Betulaceae), hvozdíkovité (Caryophyllaceae), merlíkovité (Chenopodiaceae), rdesnovité (Polygonaceae), violkovité (Violaceae), dýňovité (Cucurbitaceae) a vrbovité (Salicaceae). Vyšlo 1990; 540 str.
Editoři: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. a Skalický V.
Třetí díl obsahuje 17 čeledí dvouděložných, z významnějších např. brukvovité (Brassicaceae), prvosenkovité (Primulaceae), slézovité (Malvaceae), pryšcovité (Euphorbiaceae), lomikamenovité (Saxifragaceae), mandloňovité (Amygdalaceae) a jabloňovité (Malaceae). Vyšlo 1992; 542 str.
Editoři: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. a Křísa B.
Čtvrtý díl obsahuje 3 čeledi dvouděložných – růžovité (Rosaceae), sapanovité (Caesalpiniaceae) a bobovité (Fabaceae). Podrobně jsou zpracovány i taxonomicky obtížné rody, jako ostružiník (Rubus), kontryhel (Alchemilla), mochna (Potentilla), růže (Rosa) a další. Vyšlo 1995; 529 str.
Editoři: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. a Grulich V.
Pátý díl obsahuje 38 čeledí dvouděložných, např. rosnatkovité (Droseraceae), pupalkovité (Onagraceae), javorovité (Aceraceae), kakostovité (Geraniaceae), miříkovité (Apiaceae), zimolezovité (Caprifoliaceae), kozlíkovité (Valerianaceae) a štětkovité (Dipsacaceae). Vyšlo 1997; 560 str.
Editoři: Slavík B., Chrtek J. jun. a Tomšovic P.
Šestý díl obsahuje 23 čeledí dvouděložných, např. mořenovité (Rubiaceae), brutnákovité (Boraginaceae), lilkovité (Solanaceae), krtičníkovité (Scrophulariaceae), hluchavkovité (Lamiaceae) a zvonkovité (Campanulaceae). Vyšlo 2000; 770 str.
Editoři: Slavík B., Chrtek J. jun. a Štěpánková J.
Sedmý díl zahrnuje 3 čeledě dvouděložných: hvězdnicovité (Asteraceae), ambróziovité (Ambrosiaceae) a čekankovité (Cichoriaceae, vyjma rodu Taraxacum). Vyšlo 2004; 767 str.
Editoři: Slavík B., Štěpánková J. a Štěpánek J.
Osmý díl zahrnuje zpracování rodu pampeliška a dále 27 čeledí jednoděložných, např. liliovité (Liliaceae), vstavačovité (Orchidaceae) nebo kosatcovité (Iridaceae). Vyšlo 2010; 712 str.
Editoři: Štěpánková J., Chrtek J. jun. a Kaplan Z.
Devátý díl bude obsahovat poslední čeledě jednoděložných, např. šáchorovité (Cyperaceae) a lipnicovité (Poaceae).
Editoři: Štěpánková J., Chrtek J. jun. a Kaplan Z.
