Syn.: Equisetum nodosum Hoppe
Česká jména: přeslička bahní (Opiz 1852), přeslička bahenní (Čelakovský 1879, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: praslička močiarna (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Equisetaceae DC. – přesličkovité
Rozšíření: Roste v Evropě (na jihu vzácněji), na Kavkazu, na východ až do Mongolska, severní Číny a Japonska. Vyskytuje se i v Severní Americe. U nás dosti hojně v nížinách a pahorkatinách celého území.
Ekologie: Vlhké, rašelinné i slatinné louky, břehy rybníků a potoků, olšiny, druhotně i na polích nebo železničních náspech na středně vlhkých až trvale zamokřených půdách většinou na kyselém podkladu, převážně v teplých oblastech. S nadmořskou výškou lokalit ubývá, do oreofytika zasahuje řidčeji, ojediněle překračuje 1000 m n. m. Výtrusy dozrávají od května do srpna.
Popis: Vytrvalé byliny s lysým oddenkem. Lodyhy nejčastěji 10–50 cm vysoké, 1–3 mm v průměru, ve střední části přeslenitě větvené nebo zcela nevětvené, zelené, hluboce rýhované, s 6–10 oblými vyniklými žebry, střední dutina zabírá nejvýše 1/4 průměru lodyhy, přibližně stejně velká jako valekulární dutiny (dutiny stojící proti rýhám). Chlorenchym (asimilační pletivo jen pod žebry), sklerenchym (pletivo tvořené tlustostěnnými buňkami s odumřelým živým obsahem) po celém obvodu lodyhy, ale pod rýhami velmi tenký, pochvy úzce nálevkovité, kýlnaté, bez zubů asi dvakrát delší než široké, zuby v počtu 6–10, zelené nebo hnědé, se širokým bělomázdřitým lemem a zřetelnou karinální rýhou. Větve po 1–10 v přeslenu, od báze obloukovitě nebo přímo vzhůru zdvižené, s malou střední dutinou, nejčastěji s 5 ostrými žebry, pokrytými patrnými křemitými hrbolky, první článek větve mnohem kratší než příslušná lodyžní pochva. Výtrusnicový klas elipsoidní, 10–30 mm dlouhý, tupý, snadno se odlamující.
Využití: Rostliny obsahují jedovatý alkaloid palustrin, jehož účinek nemizí ani sušením, proto je z hospodářského hlediska obtížným plevelem, nebezpečným zejména pro skot a vepře.
Poznámka: S přesličkou poříční (Equisetum fluviatile) patří do podrodu Equisetum, který se vyznačuje současným výskytem sterilních i plodných lodyh, které jsou stejného vzhledu a větvemi se střední dutinou.
Fotografováno ve dnech 2. 8. 2011 (Česko, u Třebichovic).