EQUISETUM PALUSTRE L. – přeslička bahenní / praslička močiarna

Syn.: Equisetum nodosum Hoppe
Česká jména: přeslička bahní (Opiz 1852), přeslička bahenní (Čelakovský 1879, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: praslička močiarna (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Equisetaceae DC. – přesličkovité

Equisetum palustre

Rozšíření: Roste v Evropě (na jihu vzácněji), na Kavkazu, na východ až do Mongolska, severní Číny a Japonska. Vyskytuje se i v Severní Americe. U nás dosti hojně v nížinách a pahorkatinách celého území.

Ekologie: Vlhké, rašelinné i slatinné louky, břehy rybníků a potoků, olšiny, druhotně i na polích nebo železničních náspech na středně vlhkých až trvale zamokřených půdách většinou na kyselém podkladu, převážně v teplých oblastech. S nadmořskou výškou lokalit ubývá, do oreofytika zasahuje řidčeji, ojediněle překračuje 1000 m n. m. Výtrusy dozrávají od května do srpna.

Equisetum palustre

Popis: Vytrvalé byliny s lysým oddenkem. Lodyhy nejčastěji 10–50 cm vysoké, 1–3 mm v průměru, ve střední části přeslenitě větvené nebo zcela nevětvené, zelené, hluboce rýhované, s 6–10 oblými vyniklými žebry, střední dutina zabírá nejvýše 1/4 průměru lodyhy, přibližně stejně velká jako valekulární dutiny (dutiny stojící proti rýhám). Chlorenchym (asimilační pletivo jen pod žebry), sklerenchym (pletivo tvořené tlustostěnnými buňkami s odumřelým živým obsahem) po celém obvodu lodyhy, ale pod rýhami velmi tenký, pochvy úzce nálevkovité, kýlnaté, bez zubů asi dvakrát delší než široké, zuby v počtu 6–10, zelené nebo hnědé, se širokým bělomázdřitým lemem a zřetelnou karinální rýhou. Větve po 1–10 v přeslenu, od báze obloukovitě nebo přímo vzhůru zdvižené, s malou střední dutinou, nejčastěji s 5 ostrými žebry, pokrytými patrnými křemitými hrbolky, první článek větve mnohem kratší než příslušná lodyžní pochva. Výtrusnicový klas elipsoidní, 10–30 mm dlouhý, tupý, snadno se odlamující.

Equisetum palustreEquisetum palustre
Equisetum palustreEquisetum palustre

Využití: Rostliny obsahují jedovatý alkaloid palustrin, jehož účinek nemizí ani sušením, proto je z hospodářského hlediska obtížným plevelem, nebezpečným zejména pro skot a vepře.

Poznámka: S přesličkou poříční (Equisetum fluviatile) patří do podrodu Equisetum, který se vyznačuje současným výskytem sterilních i plodných lodyh, které jsou stejného vzhledu a větvemi se střední dutinou.

Equisetum palustre

Fotografováno ve dnech 2. 8. 2011 (Česko, u Třebichovic).