Syn.: Eriogonum effusum subsp. orbiculatum S. Stokes
Čeleď: Polygonaceae Juss. – rdesnovité
Rozšíření: Severoamerický druh Eriogonum corymbosum je značně variabilní, složený z navzájem se překrývajících forem. V jeho areálu (západní Colorado, Wyoming, severozápadní New Mexico, Arizona, Nevada a Utah) se rozlišuje 8 variet, lišících se tvarem listů, oděním větviček květenství a barvou květů. Eriogonum corymbosum var. orbiculatum se vyskytuje v USA v severovýchodní Arizoně (okresy Coconino a Navajo), západním Coloradu (okresy Mesa, Montezuma, San Juan a San Miguel) a jihovýchodním Utahu (okresy Emery, Garfield, Grand, Kane, San Juan, a Wayne).
Ekologie: Roste na písčitých a štěrkových stanovištích, na planinách, svazích, ve smíšených stepních a křovinatých porostech a v lesích s převahou borovice a jalovce; v nadmořské výšce 900–1600 m, někdy vystupuje až do výšky 2300 m. Kvete v srpnu až říjnu.
Popis: Keř, většinou okrouhlý, dorůstá výšky a šířky 50–150 cm. Listy porůstají dolní polovinu kvetoucích větviček, jsou střídavé, řapíky 0,5–1,5 cm dlouhé, čepele široce vejčité až téměř okrouhlé, 1–3(–3,5) cm dlouhé, vločkovité až plstnaté po obou stranách nebo svrchu jen řídce vločkovité až lysé a sytě zelené, se zvlněnými okraji. Květenství je vrcholičnaté, kompaktní a poměrně ploché, větvičky hustě nahnědle plstnaté, listeny 3, šupinovité, trojúhelníkovité, 1–3 mm dlouhé. Stopky chybějí, zákrovy jsou úzké, 2–3,5 mm dlouhé, s 5 cípy, květy mají průměr 2,5–3 mm, okvětí bílé až narůžovělé, lysé, okvětní lístky vejčité, nehetnaté, na bázi srostlé. Plodem jsou hnědé nažky, 2-3 mm dlouhé, lysé.
Využití: Tento poddruh prospívá ve vyprahlé půdě a snáší širokou škálu teplot; má značný potenciál využití v suchých zahradách.
Poznámka: Rozkvetlé keře se často objevují na záběrech z Monument Valley, kde působivě kontrastují s pozadím rudých skalisek.
Fotografováno dne 27. 8. 2014 (USA, Utah, Monument Valley).