Syn.: Evax asterisciflora (Lam.) Pers., Evax funkii Sch. Bip. ex Nyman, Evax pygmaea subsp. astericiflora (Lam.) Batt., Gnaphalium asterisciflorum Lam.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Pochází ze západního Středozemí, v Evropě se s jistotou vyskytuje ve Španělsku a ve střední a jižní Itálii včetně Sardinie a Sicílie, dále v severní Africe v Maroku, Alžírsku, Tunisku a Libyi. Výskyt v Albánii je nejistý, v Portugalsku a na Krétě nejspíš nepůvodní.
Ekologie: Stanovištěm jsou suché úhory a pastviny, zejména na chudých kyselých podkladech, nebo také písky. Vystupuje do nadmořské výšky 600 m.
Popis: Jednoletá bylina 2–10 cm vysoká, bíle hedvábitě chlupatá, lodyha je obvykle vyvinutá a někdy i chudě větvená. Listy tvoří růžici, jsou kopinaté až protáhle kopisťovité, 1,5–4 cm dlouhé a 0,3–0,7 cm široké, asi 4krát delší než úbory, celokrajné, na vrcholu špičaté; listy pod úbory jsou větší, hrotité. Květenství tvoří strboul úborů o průměru 1–2 cm; zákrov je vejcovitý, zákrovních listenů je až 40, obvejčitých, protažených do osinky; koruna je trubkovitá, žlutavá, asi 2 mm dlouhá. Nažky jsou řídce chlupaté, asi 1 mm dlouhé; chmýr chybí.
Záměny: Poněkud podobný druh Filago pygmaea se liší širšími, na vrcholu zaokrouhlenými listy a zakrnělou, nikdy nevětvenou lodyhou.
Fotografoval Ivo Konopásek, dne 17. 5. 2018 (Itálie, Sicílie, Parco delle Madonie, okolí Lascari).