Syn.: Gastrodia elata f. alba S. Chow, Gastrodia elata f. flavida S. Chow, Gastrodia elata f. glauca S. Chow, Gastrodia elata var. gracilis Pamp., Gastrodia elata var. pallens Kitag., Gastrodia elata f. pilifera Tuyama, Gastrodia elata f. viridis (Makino) Makino, Gastrodia elata var. viridis (Makino) Makino, Gastrodia mairei Schltr., Gastrodia viridis Makino
Čeleď: Orchidaceae – vstavačovité
Rozšíření: Východoasijský druh s centrem rozšíření v jihočínském Jün-nanu a S’-čchuanu, areál se však táhne až po severočínskou provincii Ťi-lin, dále zasahuje na severovýchodě až do Koreje, ruského Přímoří, na Sachalin a do Japonska, na jihozápadě potom až do severovýchodní Indie, Bhútánu a Nepálu.
Ekologie: Roste terestricky ve světlých lesích, lesních lemech a na lesních světlinách, v křovinaté vegetaci, v nadmořských výškách od 400 až do 3200 m. Objevuje se i v sekundární vegetaci, kolem cest a v blízkosti lidských sídel. Bývá i pěstován. Vykvétá v osmém až desátém roce života, pak celá rostlina hyne.
Popis: Nezelená, holomykotrofní, monokarpická bylina, 30–100 cm, vzácně dokonce až 200 cm vysoká. Hlízy jsou elipsoidní, dužnaté, 8–12 cm dlouhé, dosahují průměru 3–5(–7) cm. Lodyha je oranžová, žlutá, nahnědlá či nazelenalá, na bázi s několika blanitými pochvatými šupinami; květenství je 5–30(–50) cm dlouhé, 20–50květé; listeny jsou kopinaté, 10–16 mm dlouhé; květy jsou baňkovité, resupinované, jen slabě otevřené, 8–10 mm dlouhé a 5–7 mm široké, oranžové, žluté, žlutobílé či dokonce až modrozelené, vnější okvětní lístky jsou na bázi nafouklé, jejich volná část je vejčitá, 3–5 mm dlouhá, tupá; volná část vnitřních okvětních lístků je menší, podlouhlá, špičatá; pysk je 3laločný, podlouhle vejčitý, 6–7 mm dlouhý, nehetnatý, na okraji nepravidelně třásnitý, sloupek je 5–7 mm dlouhý. Plodem je tobolka, 14–18 mm dlouhá.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu IUCN (2004) je řazen ke zranitelným druhům (VU), je zapsán v červené knize Ruska. Mezinárodní ochranu by mu měla garantovat úmluva o obchodu s přírodninami CITES.
Využití: Velmi vyhledávaná a ceněná rostlina čínské tradiční medicíny, mimo jiné i dosti drahá. Používá se k léčení celé řady běžných chorob i velmi těžkých stavů, údajně včetně epilepsie či stařecké demence. Sběr v přírodě nestačil pokrývat velkou poptávku po hlízách této rostliny (říkává se jim tian ma), takže Číňané se v průběhu věků naučili tuto orchidej pěstovat, a to dokonce téměř plantážovým způsobem. Společně s vanilkou představuje tedy gastrodie jednu z mála orchidejí, kterou lze ve velkém pěstovat pro potravinářské či medicinální účely.
Fotografoval Pavel Sekerka (Čína, hlízy na tržnici v provincii S’-čchuan).