Syn.: Geoffroea spinosa M. de Moussy, Gourliea chilensis Clos, Gourliea decorticans Hook. et Arn., Gourliea decorticata Walp., Gourliea spinosa Skeels, Lucuma spinosa Molina
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Jihoamerický druh, roste v nejjižnějším Peru, na severu Chile, v jižní části Bolívie, v severní a střední Argentině, zasahuje i do Paraguaye a na západ Uruguaye.
Ekologie: Odolná suchomilná dřevina, roste ve stepích, savanách až polopouštích, vydrží pokles teploty až na -13 °C.
Popis: Opadavý strom nebo keř, dorůstá výšky 3–8(–12) m; kmínek může mít až 40 cm v průměru; borka je v mládí zelená, odlupčivá, na odloupaných místech hnědá až rezavá. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, 1,5–6 cm dlouhé, s 2–5 jařmy; lístky jsou podlouhlé až téměř okrouhlé, 0,5–3 cm dlouhé a 0,3–0,8 cm široké, lysé, celokrajné, na vrcholu tupé nebo vykrojené; na místě palistů jsou trny 2–4 cm dlouhé. Květenství představují 2–5 cm dlouhé hrozny, v nichž se tvoří 10–40 květů; květy jsou 0,8–1 cm dlouhé, žluté; kalich je zvonkovitý, asi 2,5 mm dlouhý, chlupatý; pavéza je široká, příčně obdélníkovitá, uprostřed načervenalá; tyčinek je 10. Plody jsou vejcovité nebo kulovité peckovice 1,5–3 cm dlouhé, hnědé, s bělavou dužninou a jediným tmavočerveným semenem.
Využití: Plody jsou chutné, velmi sladké, používají se i v lidovém léčitelství. Dřevo je žluté, využitelné jako stavební dříví i na výrobu nábytku.
Poznámka: Rod nese jméno francouzského lékárníka, chemika a botanika, který se jmenoval Claude Joseph Geoffroy (1685–1752). Studoval botaniku u Tourneforta; zabýval se rostlinnými silicemi.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 19. a 22. 4. 2018 (Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).