Asa Gray se narodil dne 18. listopadu 1810 v Paris (stát New York), zemřel 30. ledna 1888 v Cambridge (Massachusetts). Americký botanik.
V letech 1826–31 vystudoval medicínu ve Fairfield, stát New York, ale už od roku 1827 sbíral rostliny a zajímal se o botaniku. V roce 1830 si začal dopisovat a vyměňovat rostliny s J. Torreyem a brzy se věnoval pouze botanice. V letech 1832–34 učil na gymnáziu v Utice, ale už v roce 1833 sbíral rostliny pro Torreye. Spolu pak v letech 1838–1843 publikovali Flora of North America. V roce 1836 se stal knihovníkem v New York Lyceum of Natural History, v roce 1838 profesorem botaniky na nové University of Michigan. Hned v listopadu 1838 odcestoval do Evropy nakoupit knihy pro universitu a navštívit herbáře. V roce 1842 byl jmenován profesorem přírodních věd na Harvard University, kde zůstal do roku 1873. Evropu navštívil ještě několikrát (1850–51, 1855, 1868–69, 1880–81, 1887). Cestoval a botanizoval i po Severní Americe – Kalifornie 1872, jih USA 1875, jižní Allegheny 1876, opět Kalifornie 1877 (s Hookerem), opět jižní Allegheny 1879, St. Louis a Virginie 1884, Mexiko a jižní Kalifornie 1885. Ovlivňoval americkou botaniku také učebnicemi, první byla Elements of Botany (1836), následovala v roce 1839 Botanical Text-Book, kterou přepracoval na Structural Botany.
Z dalších učebních a popularizačních prací publikoval First Lessons in Botany and Vegetable Physiology (1857), How Plants Grow (1858), Field, Forest, and Garden Botany (1869), How Plants Behave (1872). Nejdůležitější a nejpopulárnější je Manual of the Botany of the Northern United States, from New England to Wisconsin and South to Ohio and Pennsylvania Inclusive (zkráceně Gray´s Manual of the Botany), s ilustracemi Isaaca Spragua. Poprvé byl vydán 1847, pak ještě mnohokrát. Další jeho práce jsou Plantae Lindheimeriae: An enumeration of F.Lindheimer´s collection of Texan plants, with remarks and descriptions of new species etc. (spolu s G. Engelmannem, 1845 a 1850), Genera florae Americae boreali-orientalis illustrata (1848–49), Plantae Fendlerianae Novi Mexicanae (Fendlerem nasbírané rostliny z Nového Mexika, 1849), Plantae Wrightianae texano-neo-mexicanae (1852–53), Botany of the United States Expedition during the years 1838–1842 under the command of Ch. Wilkes (1854), Synoptical Flora of North America (1878–97, dokončil B. L. Robinson). V roce 1856 publikoval práci o rozšíření rostlin v USA (Statistics of the Flora of the Northern United States). V roce 1859 napsal pojednání o rostlinách Japonska a vztazích k flóře Severní Ameriky.
Je považován za nejdůležitějšího amerického botanika 19. století, který pomohl sjednotit taxonomické znalosti o rostlinách Severní Ameriky. Vybudoval základy studia systematické botaniky na Harvardu a do jisté míry v USA. Spolupracoval s evropskými botaniky (korespondence, výměna herbářových položek, návštěvy v Evropě) a průběžně publikoval recenze nových evropských vědeckých prací v American Journal of Science and Arts. V jeho době byla flóra objevována, popisována, systematizována. Díky spolupráci se sítí sběratelů se zabýval identifikací nově objevených rostlin Severní Ameriky, působil jako centrální srovnávací pracoviště. Vytvořil velký herbář, který věnoval universitě, ten se stal jádrem současného Gray Herbarium v Harvardu. Universitě věnoval i svou knihovnu. Pro jeho práci bylo velmi důležité, že v roce 1873 obdržel sponzorský dar od C. S. Sargenta a H. H. Hunnewella. To mu umožnilo odejít na odpočinek a věnovat se pouze botanice.
Významně přispěl k uvedení Darwinových prací do USA. Setkal se s ním poprvé v roce 1839 v Evropě, později si dopisovali. V roce 1854 J. Hooker ukázal Darwinovi Grayovu recenzi Hookerovy Flora of New Zealand, kde si Gray položil otázku stability druhů. Neuměl na základě současných znalostí zhodnotit např. hybridy. Další rok napsal Gray kladné hodnocení práce Alphonse de Candollea (Géographie botanique raisonéé), kterou lze považovat za počátek rostlinné geografie se statistickým pohledem (Hooker s prací de Candollea nesouhlasil). Darwin pochopil z obou recenzí, že Gray klade podobné otázky jako on. Proto jej požádal o údaje o rozšíření různých druhů amerických rostlin, Grayovy informace podpořily jeho teorii. Gray připravil první vydání Darwinovy práce On the origin of Species v USA. V letech 1855–75 byl kritikem i sympatizujícím vykladačem Darwinových principů. Nebyl nekritický stoupenec, s některými závěry nesouhlasil. Věřil, že výzkum v přírodních vědách nemusí být v protikladu k teologickému hledisku. Přes všechny kritické výhrady k Darwinově teorii trval na tom, že současné druhy nejsou stvořené, ale pozměněné již dříve existující druhy.
Podle Graye byl pojmenován grayanotoxin (andromedotoxin, rhodotoxin, acetylandromedol), toxin nalezený v pěnišnících (Rhododendron spp.) a dalších rostlinách čeledi Ericaceae. Je obsažen v pletivech, ale i v nektaru a objevuje se v medu. Je to příčina známých otrav pěnišníkovým medem. Otravy se projevují po několika minutách až 3 hodinách po pozření, podle dávky. Hlavní symptomy otravy jsou nadměrná tvorba slin, pocení, zvracení, závratě, nízký krevní tlak a zpomalení srdeční činnosti, při větších dávkách může otrava končit smrtí. Toxin se objevuje obvykle v malém množství v medu z některých částí Turecka, Spojených států, Nepálu. První údaj o otravě uvádí Xenofont v Anabázi (401 př. n. l.) z oblasti u Černého moře. Citují jej Plinius a Strabon, uvádějí další příklad z Pompejova tažení z roku 69 př. n. l. Zdrojem toxinu byl nektar Rhododendron luteum a R. ponticum.
Na jeho počest byla založena roku 1984 Cena A. Graye, nejvyšší ocenění American Society of Plant Taxonomists. Standardní botanická forma jeho jména je A. GRAY. Na jeho počest byly pojmenovány druhy Allium grayi, Angelica grayi, Aster grayi, Ipomoea grayi, Carex grayi, Astragalus grayi, Lupinus grayi aj. Byl po něm pojmenován také rod Grayia.
