Syn.: Gunnera erosa Blume, Gunnera reniformis Ridl., Pseudo-gunnera macrophylla Oerst.
Česká jména: batora (Presl 1846), barota (Těšitel 1912), batora (Koblížek 2023)
Čeleď: Gunneraceae Meisner – batorovité
Rozšíření: Areál druhu se rozprostírá po celé Indonésii, Filipínách a Papui-Nové Guineji, zasahuje také na Bismarckovo souostroví a Šalamounovy ostrovy, objevuje se dokonce až na tichomořském souostroví Vanuatu.
Ekologie: Roste na vlhkých a polostinných stanovištích v tropických horských lesích, často se objevuje na březích vodních toků, ale vystupuje i podél cest a v sekundární vegetaci, v nadmořských výškách zhruba od 700 až do 3000 m.
Popis: Vytrvalá bylina s dřevnatým oddenkem a početnými, poměrně dlouhými výběžky, z nichž vyrůstají nové rostliny. Lodyha je jen krátká, dosahuje průměru 1–2 cm. Řapík je až 70 cm dlouhý, listová čepel je ledvinovitá až srdčitá, někdy až 3laločná, dosahuje délky i šířky až okolo 70 cm, po okraji je nepravidelně zubatá, po povrchu vrásčitá, s výrazným žilkováním. Květenství je latnaté, krátce stopkaté nebo i přisedlé, často ukryté mezi listy, v době plodu je až 60 cm dlouhé; listeny jsou 0,5–1,5 cm dlouhé; v dolní části květenství jsou klasy s květy samičími, v horní části s květy samčími; samčí květy mají kališní lístky trojúhelníkovité, až 1,2 mm dlouhé, lysé, jejich korunní lístky jsou kopisťovité, vně lysé nebo chlupaté, záhy opadavé, tyčinky jsou 2, nitky jsou asi 2 mm dlouhé, stejně jako prašníky, samičí květy korunní lístky postrádají zcela, blizna je přisedlá, asi 2 mm dlouhá. Plodem je kulovitá peckovice, která je asi 2 mm dlouhá, dužnatá, lysá.
Poznámka: Rod Gunnera v současnosti čítá 63 druhů (POWO 2025). Většina z nich se vyskytuje v tropických oblastech Nového světa, některé druhy se však objevují i na polokouli východní. Ve východní Africe a na Madagaskaru se můžeme setkat s druhem Gunnera perpensa, jihovýchodní Asie je zase domovem zde představovaného druhu. Pět endemických zástupců tohoto rodu najdeme ale i na Novém Zélandu, jeden endemický druh roste rovněž v horách Tasmánie (Gunnera cordifolia), stejně tak na Havajských ostrovech (Gunnera petaloidea).
Již skoro dvě stě let je českým rodovým jménem této rostliny „batora“ – pojmenoval ji tak otec české botaniky Jan S. Presl v roce 1846. Toto jméno bylo běžně používáno i v odborných textech (např. čsp. Vesmír 1906). Jenže v roce 1912 publikoval zahradník Jan J. Těšitel ve svém Slovníčku rostlinných druhů pro ni české jméno „barota“ a stejné jméno začal používal i ve svých dalších zahradnických příručkách. Mezi zahradníky se tento tvar rozšířil a je jimi používán dodnes. Preslovo jméno snad může souviset se slavonským výrazem „batriti“ – bodřiti, tedy dodávat smělosti (z maďarského bátor – smělý), snad lze hledat souvislost se statností Preslem představovaného druhu Gunnera chilensis (tedy dnes Gunnera tinctoria). Z čeho by mohlo být odvozeno jméno „barota“, těžko odhadovat, nejspíš se jedná o pouhý překlep nebo tiskovou chybu. Těšitel si Presla velmi vážil, jistě neměl v úmyslu jeho jména měnit. Do dedikace svého Slovníčku dokonce neváhal připsat slova „Nehynoucí památce Jana S. Presla“.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 3. 2. 2013 (Indonésie, Sumatra, okolí Gunung Marapi).