GUNNERA MACROPHYLLA Blume – batora

Syn.: Gunnera erosa Blume, Gunnera reniformis Ridl., Pseudo-gunnera macrophylla Oerst.
Česká jména: batora (Presl 1846), barota (Těšitel 1912), batora (Koblížek 2023)
Čeleď: Gunneraceae Meisner – batorovité

Gunnera macrophylla

Rozšíření: Areál druhu se rozprostírá po celé Indonésii, Filipínách a Papui-Nové Guineji, zasahuje také na Bismarckovo souostroví a Šalamounovy ostrovy, objevuje se dokonce až na tichomořském souostroví Vanuatu.

Ekologie: Roste na vlhkých a polostinných stanovištích v tropických horských lesích, často se objevuje na březích vodních toků, ale vystupuje i podél cest a v sekundární vegetaci, v nadmořských výškách zhruba od 700 až do 3000 m.

Gunnera macrophylla

Popis: Vytrvalá bylina s dřevnatým oddenkem a početnými, poměrně dlouhými výběžky, z nichž vyrůstají nové rostliny. Lodyha je jen krátká, dosahuje průměru 1–2 cm. Řapík je až 70 cm dlouhý, listová čepel je ledvinovitá až srdčitá, někdy až 3laločná, dosahuje délky i šířky až okolo 70 cm, po okraji je nepravidelně zubatá, po povrchu vrásčitá, s výrazným žilkováním. Květenství je latnaté, krátce stopkaté nebo i přisedlé, často ukryté mezi listy, v době plodu je až 60 cm dlouhé; listeny jsou 0,5–1,5 cm dlouhé; v dolní části květenství jsou klasy s květy samičími, v horní části s květy samčími; samčí květy mají kališní lístky trojúhelníkovité, až 1,2 mm dlouhé, lysé, jejich korunní lístky jsou kopisťovité, vně lysé nebo chlupaté, záhy opadavé, tyčinky jsou 2, nitky jsou asi 2 mm dlouhé, stejně jako prašníky, samičí květy korunní lístky postrádají zcela, blizna je přisedlá, asi 2 mm dlouhá. Plodem je kulovitá peckovice, která je asi 2 mm dlouhá, dužnatá, lysá.

Poznámka: Rod Gunnera v současnosti čítá 63 druhů (POWO 2025). Většina z nich se vyskytuje v tropických oblastech Nového světa, některé druhy se však objevují i na polokouli východní. Ve východní Africe a na Madagaskaru se můžeme setkat s druhem Gunnera perpensa, jihovýchodní Asie je zase domovem zde představovaného druhu. Pět endemických zástupců tohoto rodu najdeme ale i na Novém Zélandu, jeden endemický druh roste rovněž v horách Tasmánie (Gunnera cordifolia), stejně tak na Havajských ostrovech (Gunnera petaloidea).
Již skoro dvě stě let je českým rodovým jménem této rostliny „batora“ – pojmenoval ji tak otec české botaniky Jan S. Presl v roce 1846. Toto jméno bylo běžně používáno i v odborných textech (např. čsp. Vesmír 1906). Jenže v roce 1912 publikoval zahradník Jan J. Těšitel ve svém Slovníčku rostlinných druhů pro ni české jméno „barota“ a stejné jméno začal používal i ve svých dalších zahradnických příručkách. Mezi zahradníky se tento tvar rozšířil a je jimi používán dodnes. Preslovo jméno snad může souviset se slavonským výrazem „batriti“ – bodřiti, tedy dodávat smělosti (z maďarského bátor – smělý), snad lze hledat souvislost se statností Preslem představovaného druhu Gunnera chilensis (tedy dnes Gunnera tinctoria). Z čeho by mohlo být odvozeno jméno „barota“, těžko odhadovat, nejspíš se jedná o pouhý překlep nebo tiskovou chybu. Těšitel si Presla velmi vážil, jistě neměl v úmyslu jeho jména měnit. Do dedikace svého Slovníčku dokonce neváhal připsat slova „Nehynoucí památce Jana S. Presla“.

Gunnera macrophyllaGunnera macrophylla
Gunnera macrophylla
Gunnera macrophylla
Gunnera macrophylla
Gunnera macrophylla

Fotografoval Mário Duchoň, dne 3. 2. 2013 (Indonésie, Sumatra, okolí Gunung Marapi).