Syn.: Astrantia epipactis Scop., Dondia epipactis (Scop.) Sprengel, Sanicula epipactis (Scop.) E. H. L. Krause
Česká jména: zubatec hvězdovitý (Sloboda 1852), hvězdnatec zubatý (Polívka 1912), hvězdnatec čemeřicový (Dostál 1950, Dostál 1989), hvězdnatec zubatý, hvězdnatec čemeřicový (Kubát 2002)
Slovenská jména: laločník zelený (Reuss 1853), hviezdnatec zubatý (Novacký 1936), hviezdnatec čemericový (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Apiaceae – miříkovité
Rozšíření: Od jižního Polska přes Slovensko, východní Rakousko a Slovinsko po Chorvatsko.
V Česku se hvězdnatec zubatý vyskytuje jen na Moravě, především v její východní a střední části.
Ekologie: Roste v listnatých lesích a lesních lemech, a to na humózních až jílovitých půdách, mírně vlhkých, slabě kyselých až slabě bazických. Do nížin sestupuje vzácně, častější je v pásmu pahorkatin a hor. Kvete ještě před plným olistěním stromů, v dubnu a květnu.
Popis: Vytrvalá bylina s krátkým oddenkem, přízemní listy jsou 3(–5)četné, lodyha je 10–25 cm vysoká, bezlistá. Květy vyrůstající v okolíku jsou podepřeny nápadnými lupenitými listeny obalu, které jsou až 3 cm dlouhé, korunní lístky jsou asi 2,5 mm dlouhé. Merikarpia jsou až 4 mm dlouhá, na vrcholu se zbytkem zaschlého kalicha, černohnědá.
Ohrožení a ochrana: Z hlediska ohrožení je hvězdnatec zubatý hodnocen jako vzácnější druh naší květeny vyžadující další pozornost (C4a). Chráněným druhem je v Polsku.
Fotografováno dne 1. 5. 2004 (Česko, Morava, Bílé Karpaty, Velká nad Veličkou).