Syn.: Cymbosepalum baronii Baker, Haematoxylon campechianum L., orth. var.
Česká jména: kreveň obecná (Presl 1846), kreveň obecná neboli strom kampešový (Polívka 1908)
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Původně středoamerický druh – jižní Mexiko (Campeche, Chiapas, Quintana Roo, Yucatán), severní Belize a sever Guatemaly. Zdomácněl v mnoha tropických oblastech světa – během 18. století byl introdukován na ostrovy v Karibském moři, do Singapuru a jihovýchodní Asie dorazil v roce 1876, do tropické Afriky v roce 1890. V současnosti je klasifikován jako invazivní druh.
Ekologie: Roste v mokřinách a na sezónně zaplavovaných stanovištích, objevuje se i v druhotných lesích, kolem silnic a cest, v okolí vodních toků, v suchých lesích a v okolí lidských sídel.
Popis: Trnitý keř až malý strom, 8–15 m vysoký. Kmen je nepravidelný, křivolaký, borka šedá až hnědá, skoro hladká, často se silnými trny. Listy jsou střídavé, řapíkaté, jednoduše zpeřené, lístky ve 2–4 jařmech, obvejčité, 10–35 mm × 5–25 mm, na bázi klínovité, na vrcholu zaokrouhlené nebo vykrojené, lysé. Květy v 5–20 cm dlouhých axilárních hroznech, 5četné, vonné; květní stopka je stejně dlouhá nebo kratší než koruna; kalich je 4–5 mm dlouhý; korunní lístky jsou 5–7 mm dlouhé, úzce obvejčité, světle žluté; tyčinek je 10, semeník je svrchní. Plodem je lusk, 3–5 cm dlouhý, na obou koncích špičatý.
Využití: Dřevo tohoto druhu se do Evropy přiváželo k výrobě barviv, používalo se při barvení na šedo, červeno, fialovo nebo černo. Na začátku 19. století se mu u nás říkávalo kampeška (Kampescheholz); František Polívka uvádí, že toto barvivo se používalo mimo jiné i o Velikonocích na barvení vajíček. Kreveňové dřevo je dosti odolné, používá se také k výrobě nábytku a jiných dřevěných výrobků. Nachází uplatnění i v tradiční medicíně. Podle barvy dřeva vytvořil J. S. Presl tomuto druhu i české národní jméno (kreveň – dříví mající co krev červené).
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 22. 2. 2015 (Belize, Crooked Tree Wildlife Sanctuary).